Poměrně citelné inflační tlaky byly v březnu patrné v oblasti produkce napříč ekonomikou. Zejména kvůli loňské neúrodě, způsobené suchým a teplým počasím, druhý měsíc znatelně, meziročně více než osmiprocentním tempem, rostly ceny zemědělských výrobců. Táhne je zdražování producentů v oblasti rostlinné výroby. Dramaticky rostou ceny zeleniny, například cibule, nebo brambor. Poměrně markantní je rovněž zdražení obilovin, které se pak přenáší do pětiprocentního meziročního růstu cen pekárenských a cukrářských výrobků. Zrychlení inflačních tlaků lze navíc v příštích měsících očekávat také v oblasti živočišné produkce, která v březnu meziročně v zásadě stagnovala. Kvůli epidemii afrického moru prasat v Číně lze totiž očekávat až pětinové zdražení vepřového, které se v jisté míře promítne do zdražení dalších živočišných výrobků.

Navzdory ztrátě dynamiky, kterou pociťuje tuzemský průmysl, nedochází ke zvolnění inflačních tlaků. Naopak, inflace v oblasti cen průmyslových výrobců nabrala v březnu opět na dynamice, když v meziročním vyjádření dosáhla takřka čtyř procent, a mírně tak překonala očekávání trhu. Důvodem je zejména růst cen elektřiny. K němu dochází kvůli růstu cen uhlí na světových trzích a enormnímu zdražení emisních povolenek v EU. Ty jen za poslední rok zdražily o zhruba devadesát procent a mají před sebou patrně další citelné, až dvojnásobné zdražení. To by se výhledově mělo projevit dalším růstem cen elektřiny. Průmysloví výrobci ovšem čelí také letošnímu více než třetinovému nárůstu cen ropy a souvisejícímu zdražování ropných produktů, paliv a pohonných hmot.

Aby toho nebylo málo, rapidně zdražují rovněž stavební práce. Stavebnictví naráží na kapacitní omezení daná hubenými předchozími léty. Citelně rostou i ceny stavebních materiálů. Rostoucí cenová dynamika je patrná rovněž v oblasti služeb pro podniky. Zde je znát zejména obecný mzdový růst v ekonomice, který se pochopitelně projevuje také v oblasti náborářských služeb, podnikového poradenství, finančního poradenství či reklamních nebo bezpečnostních služeb.

Březnová čísla k cenám výrobců zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání počátkem května letos poprvé zvýší základní úrokovou sazbu. Inflační tlaky v tuzemské výrobní sféře jsou zřetelně patrné a v základních kategoriích překonávají inflační cíl ČNB. Ten se sice, jak známo, týká cen spotřebitelských, nikoli výrobních, ovšem růst cen ve výrobě se mnohdy přelévá právě do vzestupu cen spotřebitelských. Toto přelévání by na horizontu měnové politiky, tedy v příštích šesti až osmi čtvrtletích, mohl omezit nepříznivý ekonomický vývoj v zahraniční. Právě potenciální zhmotnění zahraničních rizik, jako jsou obchodní války nebo zpomalení čínské ekonomiky, jsou momentálně klíčovým antiinflačním tlakem v ČR. Část bankovní rady ČNB tato rizika zřejmě odradí od hlasování pro zvýšení sazeb, a to navzdory popsaným cenovým tlakům v průmyslu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom