Doporučení Evropské komise v zásadě nejsou překvapivá. Poměrně optimistický je odhad Evropské komise, že výdaje spjaté s penzijním systémem stoupnou z 8,2 procenta HDP v roce 2016 na 10,9 procenta HDP v roce 2070. To nepůsobí příliš alarmisticky a zřejmě to české politiky uklidní v tom smyslu, že žádné velké důchodové reformy opravdu není třeba. V souladu s nedávným hodnocením Mezinárodního měnového fondu spatřuje Evropská komise problém se systémem veřejné zdravotní péče. Zátěž způsobená jeho financováním stoupne podle EK dlouhodobě o 1,1 procentního bodu HDP, což je nad průměrem EU ve výši 0,9 procentního bodu.

Evropská komise si také správně všímá, že investice do soukromého, nikoli veřejného výzkumu a vývoje jsou u nás stále taženy přímými zahraničními investicemi, nikoli domácími podniky a firmami. Domácí podniková sféra naopak v posledních dvou letech své výdaje do výzkumu a vývoje snížila. To je tváří v tvář napjaté situace na trhu práce a z toho pramenící nutnosti zvyšovat produktivitu poněkud překvapivé a nepříliš povzbudivé z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky. V kontextu EU si ČR ale v současnosti vede makroekonomicky velmi dobře. Nesplňuje sice dvě ze čtyř kritérií pro vstup do eurozóny. Kritérium cenové stability však podle aktuální prognózy EK splní ještě před koncem letošního roku a celkové makroekonomické ukazatele má ČR v souhrnu lepší než většina zemí EU, a dokonce než většina zemí eurozóny.