Média dlouhodobě referují o čtyřech závažných zprávách či okruzích, které si zaslouží odbornou i veřejnou diskusi, neboť se dotýkají fatálních perspektiv rozvoje českého národa. V prvním dílu svého článku jsem se věnovala dvěma z nich. Kritizovala jsem zaprvé škodlivost prosazování inkluze hendikepovaných dětí, což vede k záměrnému snížení úrovně vzdělání ostatních, a zadruhé jsem odmítla snahy probouzet sexualitu už u malých dětí, za čímž je patrný – ze zištných důvodů vedený – atentát na duševní vývoj a hlubší emocionální socializaci dospívajících (k přečtení zde). Dnes hledám, co se skrývá za pokusy rušit víceletá gymnázia. Dále se zamýšlím nad tím, komu ku prospěchu může být vyvíjení úsilí, které vede ke zbavení znalostí historie a překrucování zbylých dějin.

Argumenty pro rušení víceletých gymnázií jsou podlé

Jistě není náhoda, že třetí zpráva, která proběhla médii, se týká parlamentní debaty o rušení víceletých gymnázií. Hlavní argument tady zní, že jejich existence prohlubuje společenské rozdíly mezi mládeží. Jde o nečestný argument, neboť hlavní rozdíly mezi žáky se týkají sociálních podmínek včetně tlaků reklam na mladé lidi. Podsouvá se jim „být in“ a nebýt „socka“. Je za tím skrytý důraz na konzumerismus, který si většina rodin ve skutečnosti dovolit nemůže. Jako prostředek ke zvýšení sebestřednosti mladých lidí, ke snížení důrazu na vzdělání a na budování charakteru mladých lidí, zdravé sebeúcty a vlastností potřebných k dobrému soužití lidí, slouží však výborně. V souladu s důrazem na liberalistický individualismus a důraz na soukromí již konzumerismus delší dobu daleko přehlušuje hodnoty, které jsou nezbytné k dospělosti lidí, k jejich pozitivnímu soužití, k vědomí zodpovědnosti ke společnosti. Hlavní motivace tlaku na odstranění víceletých gymnázií se opět jeví jako politická a ekonomicko-globalistická. Pozoruji snahu snížit vzdělaneckou a mravní úroveň společnosti, národa, narušit efektivní výchovu vzdělaných, národně zakořeněných a zodpovědných elit, bez kterých se žádná demokracie neobejde.

Nevymáčknou se a přepočítají se

Není také náhoda, že rapidně upadá úroveň češtiny a schopnost lidí se dobře vyjadřovat. Je vyvíjen silný politický tlak, aby se zrušila matematika jako povinný maturitní předmět. Matematika totiž rozvíjí abstraktní myšlení, logiku, schopnosti dobírat se souvislostí, příčin a důsledků. Tím se vytváří schopnost odborně argumentovat v zájmu obecného dobra i v zájmu důstojné existence národa. Opět by bylo užitečné vědět, kde je zdroj politických tlaků na zrušení osmiletých gymnázií a na zrušení matematiky jako povinného maturitního předmětu.

Postaví ještě mnoho morových sloupů

Velmi aktuální a ne náhodný je čtvrtý problém. Nejde vlastně o zprávu, snahy o přeintepretovávání důležitých aspektů historie se neobjevily včera, postupují plíživě. Platí to zejména, ale ne výlučně, pro výuku dějin 19. a 20. století, které se začínají vykládat ve prospěch nedemokratických antisociálních vrstev, tj. šlechty, katolické církve, pravicových politiků, konzervatismu, atd. Převažující hluboké problémy, které jejich svévolná moc většině lidem po staletí působila, se naopak ignorují. Současné nadnárodní neoliberalistické, globalistické a finanční mocenské vrstvy jsou rovněž svou podstatou nedemokratické a usilují o co největší moc na úkor veřejnosti, většiny. V demokracii je však hlavním strážcem demokracie vzdělaná veřejnost jako plnoprávná součást politického systému. Toho se konzervativní a neoliberální mocenské vrstvy bojí nejvíce, proto pozorujeme tlaky na snižování a rozmělňování znalosti. Cílem je, aby lidé nerozuměli světu, ve kterém žijí, včetně historie, neboť z ní je možné se poučit. Nemají být schopni efektivně komunikovat o svých pozitivních tradicích, potřebách, perspektivě. Tento aspekt je nesmírně důležitý zvláště pro český národ, který rozvíjel svou moderní existenci, včetně unikátního demokratizačního aspektu, právě na základě znalosti historie. Tlaky upřednostňují málo kritickou pozornost na šlechtu, katolickou církev, administrativu, nepodstatné jevy, atd.

Ze stromů jste slezli teprve včera

Hlavní cíl snah, vedoucích k přeinterpretovávání historie ve prospěch nadnárodních mocenských vrstev a motivovaných strachem z demokracie a ze vzdělaných národů, je zbavit společnost znalostí historie. Jde konkrétně o tu část dějin, které ukazují, že obecný vědecký, kulturní asociální pokrok se uskutečňoval hlavně v násilných konfliktech právě s mocenskými vrstvami, které upíraly obecnému lidu, tvořícího velkou většinu, právo na sociální spravedlnost, vzdělání i důstojný život. Zásadních změn se dosáhlo jen osvícenskou přestavbou hodnot a práv ve prospěch demokratizace, ve prospěch většiny lidí. Jejich postupnou iniciativou se pokrok posunul v jejich prospěch, ale tento proces je opět ohrožen. Takové možnosti poučení z historie se mocenské vrstvy velmi bojí. Tendence pohrdat obecným lidem, jeho prací i pozitivním potenciálem a vnímat ho jen jako prostředek k moci majetných, je jim vlastní podobně jako touha vykořenit demokratické systémy a nastolit autoritativní. Ke své existenci vzdělanou veřejnost nepotřebují, stačí jim malá vrstva dobře placených odborníků. Součástí tlaků i rozleptávání kulturní, mravní a sociální soudržnosti národů. Nedostatek jejich sebeznalosti vede k jejich mravně, intelektuálně a politickému nedospělému stavu, což je opět prioritní zájem současných nedemokratických mocenských vrstev.

K čemu vám ústav

S výše uvedenou situací úzce souvisí tlaky, aby byl zrušen Ústav českých dějin na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jistě to souvisí se strachem mocných, že poctivá znalost historie je nesmírně důležitá v obraně pokroku pro všechny. Snahy převrátit interpretaci historie ve prospěch nedemokratických mocenských skupin se jejich nositelům nezdají dost rychlé. Proto vyvstal tlak na existenci instituce, kterou asi považují za hlavního nositele znalostí o českých dějinách a za hlavní zdroj relevantní osvěty.

Pánovi ruku políbit!

S konzervativními útoky na osvícenství se setkáváme již delší dobu. Ve své podstatě jde o útoky na ty vědecké přístupy k historii, jejichž základy byly položené v osvícenství v opozici k církevním a aristokratickým přístupům, ignorujícím pozitivní duševní potenciál většiny lidí a možnost vývoje. Osvícenské demokratizační hodnoty, včetně obecně přístupného vzdělání, ideje sociální solidarity a ideje rovnosti a spravedlnosti se staly obecným ideálem, poměrně úspěšně naplňovaným přes všechny problémy a násilné konflikty s mocnými. Tento vývoj a jeho pozitivní výsledky jsou však znovu vážně ohroženy přístupy a politickými ambicemi zvláště nadnárodních korporativních mocenských vrstev. Ty si nedovedou představit řešení vážných ekonomických a sociálních problémů jinak než vnitřní represí a vnější expanzí. Vše se tak má stát na úkor úrovně většiny lidí a sociálního smíru. Vzhledem k tomu, že mají strach ze vzdělaných národů, schopných se bránit těmto tlakům, je jejich hlavní útok orientován na vzdělání a na morální a sociální úroveň a integritu národů.

Autorka článku, Marie L. Neudorflová, je česká historička. Dočetli jste dokončení jejího dvojdílného textu. Link na první část lze najít výše.