V projevu o národní situaci v ruském parlamentu 5. prosince nevyhlásil prezident Vladimir Putin Západu válku, ani neoznámil sankce proti organizacím pro lidská práva nebo proti podnikání. Podle pozorovatelů ten den vše proběhlo dobře, i když několik hodin před jeho řečí zaútočili čečenští separatisté na hlavní město Čečenska Groznyj. Přece se však v projevu vyskytla militantní slova, jež zazněla ledovým tónem studené války a o nichž se tvrdilo, že jich Rusové už před několika desítkami let přestali používat.

Když Putin hovořil o černomořském poloostrově Krymu, který letos v březnu obsadila ruská vojska, poskytl posluchačům jasnou představu, jak vážně míní uplatnění nároku na území, které předtím patřilo k Ukrajině. Prohlásil, že sporný poloostrov je pro Rusy tak posvátný, jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro Židy a muslimy. Ruský vůdce jako by ignoroval fakt, že Rusko dobylo Krym teprve koncem osmnáctého století, zatímco předtím patřil dlouho k osmanské říši.

Tvrdil, že současný zábor Krymu poskytl Západu vítanou omluvu pro sankce. A dále, že prý USA financují a podporují Čečence, aby rozštěpili Rusko. „Přáli by si, aby se Rusko podle jugoslávského scénáře rozložilo a rozpadlo... Nepodařilo se jim to, stejně jako se to nepodařilo Hitlerovi ... který si usmyslel Rusko rozbít a tlačil nás zpátky za Ural. Evropa by se měla rozpomenout, jak to dopadlo,“ řekl Putin. Ve skutečnosti to podle něj bylo Rusko, koho donutili k střetnutí se Západem, což je součást amerického plánu na ovládnutí světa.

Svou řeč Putin proložil několika dobrými zprávami. Když například mluvil o ekonomii, řekl, že daně se během příštích čtyř let nezvýší. Vyhlašuje také amnestii na převod peněz ze zahraničí do vlasti.

Když líčil slavné dějiny Ruska, věnoval z toho asi třetinu řečem o jiných zemích a o tom, co dělají. Evropě přisoudil roli toho, kdo znásilňuje Ukrajinu, zatímco „američtí přátelé“ se podle něj neustále snaží Rusko „krotit“, přičemž odsoudil Spojené státy za to, že odstoupili od smluv o protiraketové obraně. Chválil „jednotu a solidaritu“ zprostředkovanou „centralizovaným státem“ a „národním zájmem“. Ruský vůdce rovněž citoval svého krajana a filosofa Ivana Iljina, který „svobodu pro samotné Rusko a jeho mezinárodní nezávislost“ umístil na seznamu priorit úplně nahoře, kdežto „svobodu pro ruský lid“ až dole.

Nyní, když se USA staly největším producentem ropy na světě, bylo postavení Ruska, jako jejího vývozce, značně podlomeno. Navíc, rubl velice rychle klesá, stejným tempem jako Putinova důvěryhodnost v očích zahraničních politických a ekonomických představitelů. O ruském politickém systému či o korupci neutrousil Putin jediné slovo. Rovněž opomenul uvést počet novinářů, které během jeho funkčního období potkal předčasný konec. Někteří pozorovatelé se vytasili s teorií, že Putin očekává, že devalvace rublu společně s reformou současného postoje k soukromému vlastnictví podnítí ekonomický růst.

Putinův přístup k ruským potížím je v příkrém kontrastu s Michailem Gorbačovem. Když si Gorbačov v polovině osmdesátých let povšiml, jak klesají ceny ropy, rozhodl se – ačkoli zrovna zápasil s nepokoji v Polsku a v dalších zemích sovětského bloku, s posilováním americké armády za Reagana a s Reaganovým projektem strategické obranné iniciativy známé též jako „hvězdné války“ – otevřít sovětský politický systém konkurenci a ukázat tak Západu novou tvář.

Komentátor George Will na televizním kanálu Fox News o Putinovi řekl, že „proměny jeho agresivity jsou nepřímo úměrné stabilitě jeho postavení. A v těchto dnech je agresivní opravdu hodně, protože jeho pozice se otřásá díky obrovským ekonomickým škodám, jaké Rusku působí jižní Ohio, Severní Dakota a jiná podobná místa, jež ho svým gejzírem ropy vytlačují z pozice hlavního dodavatele ropných produktů. ... Jeho pozice je tudíž mimořádně citlivá na jistou cenu – na cenu ropy. A právě ta je pro jeho postavení ničivým faktorem. ... Což světu ukazuje, že Rusko – a je dobré si to znovu připomenout – je zemí s ekonomikou třetího světa a s raketami prvního světa. ... Jejich ekonomika je na úrovni lovců a sběračů. Neboli – jsou to primitivové.“

Charles Lane, další panelista Fox News, zdůraznil, že podle tvrzení některých pozorovatelů „tím, co napomohlo zhroucení Sovětského svazu koncem osmdesátých let, bylo rozhodnutí Saúdů zčtyřnásobit ve druhé polovině roku 1985 produkci ropy, což vehnalo Gorbačova do dluhové spirály (v originále „cash/debt spiral“ – situace, kdy není dostatek volných prostředků na zaplacení úroků z dosavadních dluhů, tedy tzv. dluhové služby, pozn. red.), takže musel snížit výdaje na zbrojení. Vladimír Putin tuto zkušenost prožil a je rozhodnut se jí vyhnout. Podle mne teď vidí jako každý druhý, že se ta zkušenost opakuje, a možná to považuje za spiknutí Západu a Saúdů za účelem jeho zničení. Buď jak buď, fakta říkají, že při ceně ropy, zacílené nyní Saúdy na 60 USD za barel, nemůže dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.“

Světová cena ropy neustále klesá – od 95 USD za barel v září 2014 po současných 59.95 USD podle toho, jak bylo obchodování uzavřeno 12. prosince. Zpravodajská služba při Ministerstvu energetiky USA (The Energy Intelligence Agency, resp. Department of Energy Intelligence /DOEI/ – pozn. red.) nyní předpokládá, že cena West Texas Intermediate Crude (tzv. lehká americká ropa, jeden z nejdůležitějších ukazatelů ceny ropy na trhu – pozn. red.) spadne do března 2015 k 58 USD za barel.

Spero News editor Martin Barillas je bývalým diplomatem USA, který se také věnoval obhajobě demokracie a jako pozorovatel se účastnil voleb v Latinské Americe. Živí se též jako překladatel na volné noze.

Se souhlasem převzato ze Speroforum.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová.