Ve středu 13. 3. jej ale plénum Sněmovny z popudu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) odmítlo. „Návrh z dílny Cizinecké policie měl kromě zlepšení evidence cizinců pobývajících na našem území umožnit umožnit uzavření prostoru pro úniky daní a místních poplatků. Řada pronajímatelů cizince ubytované v bytech nejenže neeviduje, ale neplatí za ně radnicím místní poplatky a států neodvádí DPH“, upozorňuje ekonom a publicista Martin Kunštek. Převod bytů na apartmány pronajímané cizincům podle něj v posledních letech výrazně přispívá k prudkému růstu nájemného v ostatních bytech.

Služba cizinecké policie vypracovala právní úpravu, která by uložila majitelům a provozovatelům bytů, které jsou najímány cizincům jako apartmány, povinnost evidovat tyto prostory u Cizinecké policie. Cizinec, který není občanem EU, má podle zákona povinnost hlásit místo svého ubytování již od počátku. Občané EU musí své ubytování Cizinecké policii hlásit pokud délka jejich pobytu v ČR přesáhne dobu 30 dnů. V hotelech a penzionech hlásí ubytování cizinců recepce prostřednictvím internetového formuláře Cizinecké policie. Ubytovaný se tak nemusí sám o nic starat.  V případě apartmánů je zákonná povinnost většinou obcházena, protože policie nemá žádnou evidenci prostor, které jsou touto cestou pronajímány. Právě tuto „legislativní díru“ měl uzavřít pozměňovací návrh, který ve Výboru pro bezpečnost předložil poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM). Podle pozměňovacího návrhu z dílny Cizinecké policie by se povinnost evidovat a hlásit pronajímatele, kteří nabízejí byty k pronájmu, měla vztahovat i na i provozovatele internetových služeb skrze něž jsou byty pronajímány. Tím by podle Miloslava Lokajíčka z Ředitelství služby cizinecké policie došlo k zaplnění slepého místa, které polici znemožňuje řádný výkon dohledu na tím, kteří cizinci v ČR pobývají.

Finanční sbírka pro Islámský stát

Pozměňovací návrh měl do budoucna zabránit opakování situací, jako byl dlouhodobý pobyt imáma, který v ČR sbíral peníze na islámskou svatou válku - džihád. Česká policie měla informace od německých kolegů, že na území ČR provádí výběr peněz na podporu teroristů z Islámského státu (ISIL) a An-Nusrá.  Imám peníze vybrané v českých mešitách posílal přes Německo džihádistům bojujícím v Sýrii. V ČR se mu dařilo řadu měsíců unikat policejnímu pátrání, protože k ubytování používal apartmány, jejichž nájem lze sjednat na internetových platformách tzv. sdílené ekonomiky. Ubytovával se pod falešným jménem a pronajímatelé jeho doklady nikdy nekontrolovali, protože pobyt cizinecké polici nehlásili. České policii se mu nakonec podařilo uniknout, když naše území opustil přes Rakousko.

Na přelomu roku za tuto causu kritizoval českou kontrarozvědku prezident republiky Miloš Zeman, který BIS uložil jediný úkol. A to pátrání po islámských teroristech. BIS podle slov prezidenta neměla ani tušení o působení imáma, který v ČR sbíral peníze pro džihádisty,. A dozvěděla se o něm až poté, kdy islamistický výběrčí opustil území ČR.

Členové sněmovního Výboru pro bezpečnost policejní pozměňovací návrh, který předložil poslanec Ondráček, na jednání 22. 11. 2018 jednomyslně schválili. Ředitel služby cizinecké policie Milan Majer jim při jednání  výboru vysvětlil, že schválení pozměňovacího návrhu by polici umožnilo vytvořit úplný seznam nejen ubytovatelů, ale i domů, bytů a prostor, které jsou k pronájmu nabízeny. „Vzhledem k tomu, že u nás oblast sdílené ekonomiky není nijak regulována, je možné aby jeden ubytovatel nabízel k pronájmu i sto bytů třeba ve dvaceti domech na různých adresách. Podle předloženého návrhu by všechny musely být hlášeny. A policisté by tak získali možnost fyzické kontroly toho, kdo v prostorách pobývá“, řekl plukovník Majer. Dodal, že zavedením evidenční povinnosti i pro provozovatele internetových domén, které zprostředkovávají nabídku ubytování, získá policie možnost křížové kontroly. Takže žádné pronajímané prostory by již policistům touto cestou neměly unikat.

Návrh tehdy podpořilo i Ministerstvo vnitra jako předkladatel novely cizineckého zákona.

Tunel na krácení daní

Vyhýbání se policejní evidenci ubytovaných cizinců je primárně motivováno snahou krátit daně a místní poplatky. Řada pronajímatelů využívá toho, že při neexistenci evidence ubytovaných nelze dokázat, jaký mají obrat. Díky tomu se neevidují jako plátci DPH. Což jim umožňuje nabízet ceny nižší o 15%, neboli o aktuálně platnou sazbu DPH za ubytovací služby. Kromě toho v jejich případě dochází i ke krácení daní z příjmů. Finančně na nedokonalé právní situaci tratí i pokladny měst a obcí, které touto cestou přichází o místní poplatky. V Praze musí hotely a penziony platit poplatek z ubytovací kapacity, který nyní činí 6 korun za každou postel a den v roce, kdy je nabízena k ubytování. Kromě toho musí odvádět do městské pokladny i 15 korun za každé přespání ubytovaného hosta. Magistrát hlavního města Prahy odhaduje, že při neevidenci cizinců ubytovaných v apartmánech přichází ročně o 50 až 200 milionů. Podle současného stavu nastavení výše poplatků. Sněmovna však zároveň projednává i novelu zákona o místních poplatcích, která by umožnila ubytovací poplatek zdražit až na 50 korun za osobu a noc.

Podobný problém trápí řadu měst s velkým turistickým ruchem, jako jsou Český Krumlov, nebo i lázeňská města jako Třeboň či Karlovy Vary. Ve všech těchto městech byla v posledních letech řada bytů proměněna na apartmány. V celorepublikovém rozměru díky tomu dochází k daňovým úniků v řádu několika miliard korun.

Sdílení nebo čistý kšeft?

Sdílená ekonomika byla původně koncipována jako krátkodobá půjčka nebo výměna. Nikoli jako soustavné podnikání. Internetové postály typu AirBNB vznikly před lety ke zprostředkování výměnného pobytu v bytech během dovolené. Původní model mohli čeští diváci vidět ve filmu Prázdniny. Hlavní hrdinky filmu Kate Winslet a Cameron Diaz si vzájemně půjčí své domy v Anglii a v USA k pobytu během vánočních prázdnin. Internetové platformy nabízely dříve i kolotočové výměny bytů na dovolenou na principu popsaném v českém filmu Kulový blesk.

Časem se však sdílení přeměnilo na byznys obrovského rozsahu, který objemem ubytovaných v některých zemích předčí i tradiční hotely a penziony. Kvůli omezení daňových úniků některé země, jako Španělsko nebo Rakousko, zákonem omezily roční délku doby, během níž smí být byt nabízen k ubytování turistů prostřednictvím sdílené ekonomiky. Rakouský zákon stanoví horní limit na 30 dnů v roce. V Barceloně je podle vyhlášky města zase možné nabízet ubytování v nepřetržité délce nejvýše 10 dnů.

V ČR tuto oblast zatím žádný zákon ani vyhláška neupravuje. Během posledních let byly v Praze a dalších turisticky atraktivních městech a obcích na apartmány předělány tisíce bytů. V Praze jsou na apartmány přeměňovány celé domy a dokonce i bloky domů. Podle výsledků sčítání lidí, bytů a domů, které prováděl Český statistický úřad (ČSÚ), fungovalo v roce 2011 v Praze 579.509 domácností.  Ve stejném roce ČSÚ napočítal v Praze 542.168 zkolaudovaných bytů a k tomu 92.927 rodinných domů. Celkem tedy v okamžiku sčítání lidu bylo v Praze 635.095 možností k bydlení. Ze sčítání vychází, že v Praze by mělo být 55.586 volných bytů. Část domů a bytů je skutečně prázdná. Zejména v historickém centru města. Poznat je lze podle zaprášených léta nemytých oken. Jejich majitelé se buď mezi sebou nemohou dohodnout, co s domem dělat po dědictví. Nebo spekulují na růst ceny nemovitosti a je jim jedno, že přichází o nájem. Řada majitelů památkově chráněných objektů domy nechává záměrně prázdné, aby rychleji zchátraly, a mohli je jako staticky narušené nechat zbourat. Čímž se jim uvolní pozemek pro stavbu většího moderního objektu s kancelářemi.

Zdražování nájemného v normálních bytech

Vedle toho v Praze žije řada lidí, kteří v Praze pobývají kvůli práci. Velká část pražských „pracovních migrantů“ nemá v hlavním městě hlášený trvalý pobyt. Statistiku zkresluje i to, že před několika lety byl při novele zákona o evidenci obyvatel zrušen institut přechodného pobytu. Takže dnes ve skutečnosti nikdo neví, kolik nejen v Praze, ale třeba i v Brně, Plzni nebo Českých Budějovicích skutečně žije lidí.

Situace na trhu s bydlením však rozhodně neodpovídá situaci nadbytku bytů. Převis nabídky nad poptávkou se obvykle projevuje poklesem ceny. V posledních pěti letech však výše průměrného neregulovaného nájmu v soukromých bytech a domech vzrostla ze 14 tisíc za třípokojový byt na 20 tisíc. Což už je v mnoha případech mimo možnosti nejen důchodců, ale i mladých párů, které by chtěly založit rodiny.

Problém rostoucích nájmů zřejmě výrazně zhoršuje i přeměna celých domů a bloků domů z bytů na apartmány, které jsou pak nabízeny k ubytování za mnohem vyšší ceny. Přesný údaj o takto nabízených bytech neexistuje. Podle odhadů Svazu obchodu a cestovního ruchu je cestou internetových platforem v Praze nabízeno asi 20 tisíc apartmánů.

Vládní obrat o 180 stupňů

O novele cizineckého zákona se poslanci nezvykle dlouho dohadovali. Zájem médií budily zejména výzvy na pěstní souboj mezi poslanci ČSSD a SPD kvůli pozměňovacímu návrhu o zrychleném odsunu migrantů bez soudního přezkumu. Několikeré přerušení projednávání zákona zpozdilo. Během té doby došlo k naprostému obratu v postojích většiny poslanců. Na schůzi bezpečnostního výboru, který jako garanční výbor připravoval pro ostatní poslance stanoviska k pozměňovacím návrhů pro hlasování ve 3. čtení vnitro změnilo svůj původní postoj. Místo doporučujícího stanoviska k návrhu zaujalo rezervovaný „neutrální“ postoj. Prudce otočili i poslanci. S výjimkou komunistů a SPD všichni přítomní hlasovali proti návrhu, který v listopadu schválili. Proti hlasovali i poslanci za vládní ANO. Sociální demokrat Milan Chovanec na výbor nepřišel.

Tato situace se zopakovala i na plénu Sněmovny 13. 3. 2019. Ministr vnitra Jan Hamáček ve svém úvodním slovu uvedl, že ministerstvo podporuje plně stanovisko garančního výboru. Tedy odmítnutí pozměňovacího návrhu k evidenci cizinců ubytovaných v apartmánech pronajatých přes internet. Na výzvu poslance Ondráčka, který chtěl vysvětlit proč změnili názor uvedl, že by právní úprava podle vnitra byla nevymahatelná. „Problém tohoto konkrétního pozměňovacího návrhu je v tom, že tak, jak je napsán, nebude vymahatelný. Protože my sice můžeme něco uložit AirBNB, nicméně AirBNB je firma, která sídlí v Irsku. To znamená, v případě, že ten zákon nebude dodržovat, tak my nemůžeme tu sankci uplatnit a vymáhat.“, řekl Hamáček.

Tento jeho postoj zvedl ze židle člena Hospodářského výboru Sněmovny Leo Luzara (KSČM), který mu připomněl evropskou směrnici o spolupráci členských zemí při vymáhání povinností ve správním řízení. Postoj ministra vnitra označil za skandální. Připomněl, že čeští řidiči a české dopravní firmy jejichž vozy se v Německu nebo Rakousku dopustí dopravního přestupku jsou tamními úřady elektronicky obesílány a musí pokuty zaplatit. Český stát  partnerským evropským zemím s vymáháním pokut od českých občanů pomáhá. „Ale jestliže Ministerstvo vnitra pod vaším vedením přijalo tuto filozofii, že pokuty a sankce uložené v České republice do zahraničí ani nezkoušíme vymáhat, ani to neřešíme, tak to je velice špatný argument a špatný signál.“, řekl Luzar v reakci na Hamáčkovo stanovisko.

I přes tento argument však poslanci s výjimkou KSČM a SPD hlasovali proti schválení právní úpravy k postihování daňových úniků. Návrh cizinecké policie potopili i sociální demokraté a poslanci za vládní hnutí ANO.

Vnitro tím v podstatě všem českým subjektům dalo návod, aby své sídlo přesunuly do Irska a vykašlali se na placení daní a nějaké EET. Protože tam si na ně český stát sahat nebude.