Chorvatská policie má pohotovost, před branami Chorvatska se nachází kolem šedesáti tisíc uprchlíků. Na nohou jsou policisté ze sedmi policejních okrsků podél hranice s Bosnou. Dopředu se již ví, že uprchlíci hodlají po stovkách na různých místech zdolat hranici, aby se dostali do Chorvatska - země EU, odtud pokračovat do Slovinska a dále na sever.
V Bosně nastala panika z uprchlíků a Milorad Dodik prezident bosenské Republiky Srbské prohlásil, že „se vynasnaží, aby silové složky ochránily dosavadní styl života. Vůbec si nepřejeme, aby došlo ke změně struktury obyvatelstva a přijmeme taková opatření, abychom zabezpečili majetek a bezpečnost naši ch lidí.“ Navíc vyzval bosenskou vládu, aby po příkladu Maďarska uzavřela své hranice. Zřejmě je ale pozdě, neboť chorvatská média píší o tom, že se již nyní v Bosně nachází kolem pěti až šesti tisíc uprchlíků. Chorvatská policie sice mluví o klidné situaci, ale je to před bouřkou, neboť uprchlíci nyní „teprve“ zkoumají a prověřují, kde jsou na hranicích slabá místa.
K situaci s novou uprchlickou vlnou došlo tím, že „stará“ trasa mířící přes Řecko, Makedonii a Srbsko je ostře střežená a migranti si našli novou cestu z Řecka, přes Albánii, Bosnu a směrem na Chorvatsko. Koncentrace uprchlíků na hranicích mezi Řeckem a Albánií je velká a píše o několika desítkách tisíc lidí. Jedná se o utečence především z válečných oblastí a chorvatské instituce vyjmenovávají: Sýrii, Libyi, Afghánistán, Pákistán, Alžírsko, Maroko, Írán a Tunisko. Bosna není na uprchlíky připravená a ti se začínají ilegálně ubytovávat ve stanech v centru Sarajeva nebo v některých bosenských městech v opuštěných domech.
Chorvatsko se s novou uprchlickou vlnou ocitlo v kleštích, neboť podle nového nařízení rakouské vlády, budou utečenci, kteří se dostali do Rakouska vracení zpět do Chorvatska podle nařízení Dublin III. Totéž může podniknout i Slovinsko.
Zítra začne summit o Západním Balkánu
Myslíte, že další problém západního Balkánu je pro Evropu již menším zlem? Rozhodně si to nemyslí španělský premiér Mariano Rajoy. Jedná se o Kosovo a v tomto ohledu Španělsko vzhledem ke své vnitropolitické situaci, problémům s Katalánskem, zastává jasný názor – Kosovo nesmí být samostatné. Jestliže existuje takzvaný blok pro samostatné Kosovo, chce se španělský premiér zasloužit o vznik bloku proti kosovské samostatnosti. Netřeba mluvit pozici ČR, ta je jasná – prokosovská, ale Slovensko opět vzhledem ke své vnitřní situaci, maďarská menšina, je proti samostatnosti Kosova a jistě se stane členem Rajoyova bloku, do kterého se hlásí i další země, jako jsou Kypr, Řecko a Rumunsko. V Evropě mimo EU je to především Srbsko a Rusko.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Prý jste to byl vy, kdo přišel s uzákoněním rituálních porážek pro obchod s masem?
Proč jste takový zákon předložil? K čemu je dobrý? A to, že při nich často dochází k týrání zvířat, je vám jedno?
Další články z rubriky

13:57 Jiří Paroubek: Příměří není mír
Tolik asi chtěl sdělit ruský prezident Putin v reakci na návrh Američanů na příměří ve válce na Ukra…