Jistě mu přišly do ruky vedle veřejných čtvrtletních zpráv BIS, ze kterých „významně“ citoval Moravec, také materiál neveřejný, kde je jistě zmínka o „návštěvních“ z výše zmíněných zemí. Že to není vaření z vody potvrzuje vyjádření mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové, která přiznala, že nás navštěvují denně desítky až stovky migrantů bez jakékoli kontroly. S poslední informací od zahraničních zpravodajských služeb, že se v nedávné době po vlastní ose dostala do Evropy asi tisícovka bojovníků z ISIL, lze dovodit, že k nám mají vstup volný. Tož „milí chlapci“, Česko je pohostinné, ale bylo by stylové zajít nejdříve k Chovancovi a představit se.

Kolik zde máme „ubytovaných“ muslimů z jiných kanálů, než jsou kvóty, nám asi nikdo nesdělí, ale nedávný případ, kdy Afghánec s ochranným azylem, napadl ženu a proti muži, který ji přispěchal na pomoc, požil nůž a vážně jej zranil na hlavě, do těch Chovancových dvanácti určitě nepatřil. Ano, pane Chovanče, máme malou obec praktikujících muslimů, ale s termínem „klidnou“ se jděte vycpat! Mírnější výraz by byl nepravdivý, protože ta obec „pracuje“! Dřívější nahrávky p. Lhoťana, návštěvy „hostů“ ze SA, p.Sáňka – šíření jinde zakázané knihy, následná protestní modlitba u MV na Letné, výhružné video Samera Shehadeho viselo půl roku na youtube a třešnička na dortu jeho totální vymývání mozků těm, které vysílal jako bojovníky do ISIL!!! Připočtěte i aktivity řadových – muslimka Červenková a její organizace demonstrace pro přijímání migrantů – muslimů. Jsem přesvědčen, že jako ministr vnitra máte podobných (neveřejných) aktivit v šuplíku více a proto jen to prosté: NELŽETE!

Evidentně nepřipravený Radek Koten z SPD měl výše uvedené hodit panu Chovancovi na hlavu a udělat z něj slabou dvojku; sice správně poukázal na situaci v zemích na Západ od nás, kde je islamizace Evropy v plném proudu, viďte paní Merkel, ale to bylo všechno. Pravděpodobně i podrobnější neznalost historie byla příčinou umožnění otevřeného útočení demagogického Moravce, který několikrát opakoval žádost o srovnání Sudet s Krymem.

Pane Moravče, to byl Váš jeden z nejhorších útoků na historickou platnost českých hranic. Srovnání kulhá, když ne na všechny čtyři, tak na tři určitě. Česko-moravské území, když nebudeme uvažovat dřívější větší rozměr (Slezko), tak více jak tisíc let má své hranice včetně Sudet. Němci na ČESKÉ území přišli jako přistěhovalci a to jak na pozvání nebo o vlastní vůli. A Krym? Střídal majitele a osazenstvo jako proměnlivé počasí. Historie Krymu je na dlouhý elaborát, ale zkráceně: přesně o sto let později, kdy dostali muslimové na zadek u Vídně v r. 1683, tedy r. 1783 zachránilo Rusko ve válce s Turky celý jih od totální islamizace. Nebyla by žádná Ukrajina, pokračoval by krymský chanát v čele muslimskými Tatary, přes který bylo do osmanské říše z území budoucí Ukrajiny a i tehdejšího Ruska odvlečeno několik miliónů otroků! Dodnes zdejší mešity připomínají stálou snahu muslimů: zabrat a nepustit. Ukrajina samotná v dnešní podobě byla slepována postupně: něco přihodil car, pak Lenin, také Stalin - jeho stěhování muslimských Tatarů bylo za údajnou spolupráci s nacisty, ale i bez toho byl s nimi stálý problém, ale natlačit je do vagonů a vysypat v pustině bylo stejné jako genocida Arménů Turky. A nakonec to nešťastné gesto Chruščova v r. 1954 za své zlořády z 30. let na Ukrajině. Krym se svou autonomií, složením obyvatelstva a i nejdelší příslušností k Rusku za posledních 250 let má na referendum určité morální právo, kdežto českou celistvost zpochybňující demagogický Moravče, je v kontrastu s tím, že sudetští Němci neměli právo vůbec žádné!

Jistě, způsob, jakým si Rusko vzalo Krym zpět, je hoden ostré kritiky. Putinovo dětské lhaní o dobrovolnících v neoznačených v uniformách atd., ale na druhou stranu, vzhledem k závazku při jaderném vypořádání, byla jakákoli diplomatická jednání předem odsouzena k nezdaru. Tím spíše, že byla ve vzduchu snaha Američanů vybudovat pod patronací Ukrajiny vojenskou základnu. Možná bylo čestnější to říci naplno – bereme si to, co nám dlouhodobě patřilo a nechceme nechat trpět 80% obyvatelstva na Krymu. Doplnit : nepovažujeme to za agresi a i nadále budeme ctít mezinárodní charakteristiku takových kroků.

U posledního tématu – tábor v Letech – je na místě pragmatická otázka: kolik takových pracovních táborů bylo zřízeno na území ČR? To všude se bude bourat a stavět památník? Vášně plynou z obou stran a těžko se hledají objektivní informace; přesto, vypadá to, že tato je objektivitě nejblíže:

Tábor existoval již za první republiky. Na jeho místě v roce 1940 byl z rozhodnutí protektorátní vlády zřízen „Pracovní tábor pro osoby práce se štítící“, (tj. tuláky, žebráky, kočovníky, podvodné podomní prodejce, nikdy nepracující kriminálně závadové osoby z povolání, atd).
Velitel tábora Janovský vězně fyzicky týral, bil, z vlastní iniciativy jim odpíral i příděly potravy, na niž měli dle protektorátních zákonů nárok, celkově činil podmínky v táboře horší, než se po něm žádalo. Po vypuknutí tyfové epidemie byl z místa velitele odvolán a nahradil jej někdejší velitel tábora v Hodoníně u Kunštátu – Štefan Blahynka.
Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok (od 2.8.1942 do 6.8.1943). Odjely odtud dva hromadné transporty do Osvětimi. Na následky tyfu došlo k úmrtí 60 osob. Z 1300 vězňů prokazatelně zemřelo na nedostatečnou hygienu, či špatnou stravu 362 lidí a také 30 zde narozených dětí.
V květnu 1943 bylo propuštěno cca. 200 vězňů a mnoho dalších uteklo. Ti ostatní, byli odesláni do moravského cikánského tábora v Hodoníně nebo do donucovacích pracoven v Praze-Ruzyni či Pardubicích. Tábor byl spálen, prostor dezinfikován. Režim v táboře v Letech byl odlišný od života v klasických koncentračních táborech. Vězňové neměli vytetovaná čísla, mohli přijímat návštěvy příbuzných žijících vně, tábor nebyl obehnán ostnatým drátem či pod proudem, ale dřevěnou ohradou. Nebyly zde strážní věže s ostrou střelbou. Za celou dobu tábora nebyl nikdo popraven.
Tábor v Letech se nenacházel na seznamu koncentračních táborů berlínského Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (RSHA). Lety nebyly ani pobočkou nějakého koncentračního tábora (tzv. Aussenlager - venkovní koncentrační tábor), jejichž vězni byli v evidenci některého takzvaného kmenového koncentračního tábora. Německé orgány neměly v průběhu nacistické vlády žádný problém nazývat koncentrační tábory tímto názvem a nijak se s jejich názvem netajili. Přesto podle nařízení německého vedení nesměly být na území Protektorátu koncentrační tábory.
Zločin genocidy se v Letech neprokázal.
(zdroj: Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu)