Zde je třeba připomenut, že v prosinci, stejně jako v listopadu, meziroční růst inflace zkreslovalo dočasné zavedení nulové DPH na elektřinu a zemní plyn.  Bez tohoto mimořádného vlivu by meziročně spotřebitelské ceny vzrostly téměř o 8 %. V souhrnu za celý rok 2021 spotřebitelská inflace vzrostla o 3,8 % a to především díky relativně nižšímu růstu cen v první polovině roku. Inflace tak byla loni nejvýše od roku 2008.

K meziměsíčnímu růstu inflace v prosinci přispívala většina oddílů spotřebního koše, kromě alkoholu, který zlevnil. V prosinci zdražovaly potraviny, což je pro domácnosti velmi citlivá položka. Zdražovalo se i v oddílu bydlení, což platilo především pro zemní plyn, teplo a tuhá paliva. V oddílu doprava zdražovaly automobily či dopravní služby. V souhrnu k meziměsíčnímu růstu cen přispívaly zboží i služby.

V meziročním srovnání do celkové inflace v prosinci přispívaly až na výjimky (pošty a telekomunikace) všechny oddíly spotřebního koše. Nejvíce k meziročnímu růstu inflace přispíval oddíl doprava a to především kvůli meziročně výrazně vyšším cenám pohonných hmot. Meziročně jsou ceny vyšší v oddílu bydlení, voda, energie a paliva a to zejména kvůli imputovanému nájemnému (14,7 % r/r). Dopad tohoto oddílu do celkové inflace byl však v listopadu i v prosinci dočasně zkreslen nulovou sazbou DPH na elektřinu a plyn. Významně začaly v závěru loňského roku zdražovat potraviny. A v neposlední řadě meziročně v prosinci rostly i ceny v oddílech rekreace a kultura a stravování a ubytování.

Na začátku letošního roku je nutné počítat s velmi prudkým nárůstem cen energií, což meziroční inflaci vystřelí až k 9 %. Pozitivem v tomto směru je alespoň to, že inflace by měla kulminovat na začátku letošního roku a od 2. čtvrtletí a následně ve druhé polovině letošního roku zpomalovat. Odhadovat celkovou inflaci pro letošní rok je obtížné, ale růst zhruba o 6 % lze považovat za reálný.