Oldřich Rambousek: Proč tak ustrašeně, paní Semelová?

06.07.2017 8:41 | Zprávy

Obecně vzato jsem vaším příznivcem, paní Marto, ale poněkud mne zarazil váš článek. Text uváděl, že dle vás se komunismus a demokracie nevylučují!!! Dále jsem četl, že jste pro změnu režimu. To bych v obecné rovině a na stranické diskusi pochopil, ale říci tato slova veřejně mi přijde slušně řečeno naivní. Nebudu a nechci vám prostřednictvím médií kázat morálku, ale myslím si, že by bylo vhodné, než podobná slova vypustíte do etéru, se trošku hlouběji zabývat filozofií komunismu a demokracie v souvislostech a dějinném vývoji.

Oldřich Rambousek: Proč tak ustrašeně, paní Semelová?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marta Semelová

Víte vážení co je komunismus? Je to vrcholné stádium demokracie! Dost možná se vám tato slova nezamlouvají a poukážete na minulost, ale pozor. Nikdo z nás nezažil komunismus jako politický systém a společenský řád! Tomu jsme byli opravdu ještě velmi vzdáleni. To, že média obecně po komunistické ideologii plivou se stalo zvyklostí, ale nikoliv pro údajnou zrůdnost, kterou údajně činil, přičemž existuje zatím jen jako neaplikovaná teorie. To strach té miniaturní menšiny, která nás ovládá, která z nás dělá otroky a blbce - strach té menšiny z komunismu je obrovský. Proč? Byl by totiž konec otročiny, bezpráví, šikany, politického útlaku či mediálních lží. Společenský řád by ovládala nejpočetnější společenská třída, která svým počtem zahrnuje 90 % veškeré populace. Nikoliv tedy třída samozvaných elitářů, svobodných zednářů, buzerantů atp. Těch 10% hajzlů to velmi dobře ví a mají nastudovánu tuto ideologii mnohem lépe, než samotní komunisté! Proto se tak moc bojí. To, že kdysi byla u vlády komunistická strana, vůbec neznamená, že u nás byl politicky a společensky komunismus. Je to úplně stejné, jako když byla u moci ODS - údajně demokratická strana, a přitom žádnou demokracií se vůbec nezabývali a nezabývají, neb kapitalismus ji zcela vylučuje, což bylo prokázáno vytunelováním republiky a rozkradením všeho, co stálo za to ukrást. Tak jaká je to demokracie? A kradli všichni, kdož měli informace a styky. Obyčejní lidé jistě ne. Těm zbyl jen protektorát Čechy a Morava. Kradli i bývalí komunisté, kteří s pompou zahodili své rudé knížky, které měli jen z prospěchu a vychcanosti. Nalezli do nových politických stran a hurá dobývat svět za prachy dělnické třídy. Jediné, co společnost zažila, tak byla protosocialistická éra, a to ještě s mnoha chybami.

Demokracií se zabývali i tací velikáni, jako byl Sokrates či Platon, ale můžeme jít po stopách demokracie ještě mnohem hlouběji a mnoho, podotýkám velmi mnoho, toho nalezneme v bibli. Ideologie komunismu z 80 % čerpá taktéž z bible a souvislosti tu jsou zřetelné a dodnes platné. Komunismus je vlastně takový terminus technicus, který je z valné většiny novým názvem pro demokracii. Můžete namítat - proč tedy komunisté proháněli fráterníky? Inu proto, že komunismus nebyl aplikován, ale také proto, že samotní papeženci blbli lidem hlavu a podporovali bezpráví. Nebo si myslíte, že je správné, když věřící člověk žije od pondělí do soboty jako prase a v neděli přijde na mši svatou, kde se pomodlí, pan farář dá 100 krát Otče náš a vše je odpuštěno - jedeme dál? Houby s voctem a takových znám! Církev je ztělesněním zla, křiváren a zlodějny.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

A co vyjednat mír?

V tomto vašem článku - https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Nerudova-STAN-Americky-prezident-Trump-udelal-chybu-770269 tvrdíte, co víc můžeme pro Ukrajinu udělat, ale postrádám v něm jakkoliv zmínku o tom se snažit vyjednat mír. Nebo podle vás je reálné, že Ukrajina Rusko porazí...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Trump, nikoliv Brusel přináší naději

15:57 Jiří Weigl: Trump, nikoliv Brusel přináší naději

Denní glosa Jiřího Weigla