„Jestliže byla vyhláška pro rok 2019 stostránkovou změtí vzorečků, určujících jak (ne)zaplatit řádně provedenou péči, vyhláška na rok 2020 je ještě horší. Opět platí pravidlo: nejdřív se domluví, kolik má kdo dostat, a následně se napíše takový vzoreček, aby to z něj vyšlo. Přetrvává princip tzv. historické reference – zjednodušeně chudí zůstanou chudí a bohatí budou dále bohatnout,“ uvedl expert na zdravotnické právo, Ondřej Dostál.

Regionální nemocnice podle něj v tomto nastavení vesměs opět ekonomicky prohrají. Přetrvává totiž tzv. princip objemové limitace, který je nebezpečný pro pacienty. Opět tak není zjevné, co se stane s těmi pacienty, kteří budou "nadpočetní". Jejich úhrada totiž není závazně garantována.

„Vyhláška navíc silně ovlivní to, jaké léky se reálně zobchodují a uhradí. Není vydávána v žádném předvídatelném procesu s možností odvolání. Koeficienty navýšení pro jednotlivé lékové skupiny jsou nastaveny značně náhodně, resp. bez předem známých kritérií – takže některým výrobcům léčiv dá dobře vydělat, jiné zkrátí,“ uvedl dále JUDr. Dostál s tím, že problémy je možné očekávat také s léky, vydávanými v nemocnicích.

„Jak víme, v případě léčiv v lůžkové péči o úhradě nerozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv, hradí se dle zákona přímo.  U nemocných, které není možné léčit jinak, jde tedy o léky ze zákona hrazené, a to plně, bez nutnosti schvalování revizním lékařem. Dle nové úhradové vyhlášky tyto léky spadnou do "nemocničního paušálu", přičemž upřímně pochybuji, že jsou zakalkulovány do systému CZ-DRG. Vzniká zde tedy obrovské pole pro spory mezi pacientem a nemocnicí, protože pacient si bude moci na smluvní nemocnici podání takového léku vynutit. Pro ni to však bude extrémně nevýhodné,“ uzavírá expert.