Nejprve tamní dvojka kandidátky Miloslav Bačiak, který nesložil poslanecký slib a nepřišel na ustavující schůzi dolní komory po té, co se v médiích objevila informace o jeho zamlčené minulosti vojenského politruky titulu z RSDr., který za totality získávali absolventi Vysoké školy politické ÚV KSČ v Praze anebo Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda v Bratislavě. Onu zkratku RSDr. obecný lid překládal posměšně „rozhodnutím strany doktor“.  

Jeho náhradník, krajský šéf ANO Jan Sobotka se ale také nestane zákonodárcem – rezignoval po výzvě vedení hnutí, když vyšlo najevo, že podal pozdě daňové přiznání a splácí dluh zdravotní pojišťovně. Což také zapomněl uvést. Totiž ve specialitě hnutí, čestném prohlášení o bezdlužnosti, podmínce pro přijetí kandidatury. Hnutí je to jistě nepříjemné, nicméně je nutno uznat, že oba pány přimělo okamžitě k odchodu. A na to nejsme v domácích poměrech zvyklí.  

Stačí si připomenout, že před rokem se stal na místo jednoho z rebelů ODS, později známých na veřejnosti jako „trafikanti“, nepravomocně odsouzený Roman Pekárek. Když pak soud vyšší instance potvrdil trest za korupci, Pekárek putoval do vězení rovnou ze sněmovny. A občanským demokratům to dodnes s gustem otloukají politikové ČSSD o hlavu, neboť i díky Pekárkovu hlasu byl přijat zákon o církevních restitucích. Strana sice chtěla, aby se Pekárek vzdal mandátu, on tak ale neučinil. Babišovi lidé jsou tedy o poznání reflexibilnější a to se počítá jako pozitivní vklad nového subjektu. Považovaného za dosud nečitelný, ale který přitom prokazuje smysl pro pojem politické kultury.  

Ostatně příkladů blízkých onomu Pekárkovu by se dalo uvést víc, třeba zástupců Věcí veřejných Bárty a Škárky, třebaže šlo také o verdikt nepravomocný. Oba pánové tedy rezignovat nemuseli. Nicméně samozřejmě mohli a bylo by to pochvalně kvitované gesto. Na druhé straně je ale možné, že se zákonodárce dostane do podobné situace a přitom má mít právo necítit se nucen k odchodu, dokud nebude odsouzený, třeba i jen podmínečně. Pak by ale bylo třeba existence klouzavého mandátu, do sněmovny by přišel náhradník a po případném očištění by mohl původní zákonodárce pokračovat. Ostatně by klouzavý mandát byl také využitelný pro ty poslance, kteří přijmou třeba ministerskou funkci a opět by se mohli z vlády zase vrátit. Je možné, že nová sněmovna začne na přípravě příslušného pravidla pracovat. Byl by to užitečný institut.