Příčinou demonstrací bylo odhalení finančních skandálů tehdejšího premiéra a jeho manželky v tzv. Panama Papers. Opozice reagovala na masové protesty požadavkem vypsání předčasných voleb. Ačkoliv premiér Sigmundur Davíð nejprve prohlásil, že odstoupit nehodlá, 5. dubna nečekaně rezignoval s tím, že se jedná o dočasný krok. Progresivní strana ho ještě týž den nahradila Sigurðurem Ingi Jóhannssonem. Prezident Olafur Ragnar Grimsson poté povolal ke konzultacím předsedy obou koaličních uskupení – Progresivní strany a Strany nezávislosti, z čehož vzešla dohoda o předčasných volbách. Připomeňme, že do islandského Althingu se volí poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 %, kterou strany musí překročit, aby získaly poslanecké mandáty, přičemž soutěží o 63 křesel.

Ve volbách v roce 2013 přesvědčivě zvítězily dvě pravicové euroskeptické formace – Strana nezávislosti (26,7 %), jejíž historie sahá až do roku 1929 a agrární Progresivní strana (24,4 %), založená v roce 1916. Následně utvořily koalici na platformě odporu vůči vstupu Islandu do EU. Do Althingu pronikly ještě čtyři další strany: Sociální demokracie (12,9 %), Zelená levice (10,9 %), Světlá budoucnost (8,3 %) a Piráti (5,1 %). Poslední dva průzkumy preferencí ze 14. října naznačují, že tyto volby budou znamenat skutečné zemětřesení na ostrovní politické scéně.

Dosud vládní Progresivní strana ztratila po skandálu svého ministerského předsedy téměř dvě třetiny voličů a nyní se pohybuje v rozmezí od 8,6 do 9,8 %. Její koaliční partner – Strana nezávislosti – rovněž oslabila v důsledku rozkolu. Volilo by ji 21,5 – 22,6 % respondentů, což však stačí na vítězství. Piráti zažívají masivní nárůst podpory – získali by 17,5 – 18,3 %, což je katapultuje z pozice nejslabšího uskupení na druhé místo. V těsném závěsu je euroskeptická, pacifistická a ekosocialistická Zelená levice s potenciálním ziskem 14,5 – 17,7 %. Čtvrté místo (11,4 – 12,4 %) průzkum přisuzuje letos v květnu založenému liberálnímu uskupení Obroda, což je eurofilní frakce odštěpená od Strany nezávislosti. Důvodem její secese je podpora volného obchodu a členství země v EU. Do Althingu by se dostala ještě liberální a proevropská Světlá budoucnost (7,7 %) založená v roce 2012 a podporující nejen vstup do EU, ale i přijetí eura. Nejslabší formací je aktuálně Sociálně demokratická aliance, jíž vyjádřilo svou podporu 6,9 – 7,1 % respondentů.

Ačkoliv vítězem voleb s největší pravděpodobností bude tradiční politická strana, ani Islandu se nevyhnul evropský fenomén posledních let, a to výrazné úspěchy nových, alternativních hnutí. Zatímco v zemských volbách v Berlíně Piráti letos pohořeli a neobhájili ani jeden mandát, na Islandu aspirují na pozici druhé největší strany. Bodují i další strany vzniklé v nedávných letech. Dopadnou-li volby v souladu s průzkumy, vládu bude sestavovat euroskeptická Strana nezávislosti, která si jako koaliční partnery zřejmě vybere podobně smýšlející uskupení, neboť otázka vztahu vůči EU dlouhodobě dominuje ostrovní politické scéně.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.