A pro dosud informačně nedotčenou (vesměs asi věkově mladou) anebo pro dosud ještě stále neorientovanou (popř. cíleně propagandou média mainstreamu stále více a více dezorientovanou) masu konzumentů bulvárních agitek (vč. programu ČT24 v rámci tzv. mediální veřejné služby) lze i nyní poněkud edukativně doplnit, že ta RRTV (ergo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání) je státním úřadem, zřízeným podle zvláštního zákona za účelem plnění úkolů státní regulace tzv. elektronických médií v České republice (a to už od jejího vzniku = od roku 1992 se spoustou novel toho zákona – tu více či ještě více diskutabilních). Každopádně je nutno rozlišovat mezi RRTV a Radou České televize (zkr. RČT), která není státním orgánem, tj. ani správním úřadem (kdežto RRTV je ústředním orgánem státní správy). Ono se tohle totiž mohutně zaměňuje, coby tzv. obecně oblíbený omyl (řečeno s panem Ludvíkem Součkem), a to už po několik desetiletí a pohříchu i namnoze s mohutnou bulvární apod. podporou toho mediálního mainstreamu. A kdo už ani teď nechápe ten principiální rozdíl, tak tomu zjevně už není ani rady, ani pomoci. „Tedy dobře, vyřízeno k dennímu pořádku.“ (Řečeno s hláškou z jednoho starého dobrého filmu ještě z dávných dob české kinematografie.)

Nicméně k tématu aneb „wocogou“ aktuálně (a pro někoho možná už i akutně, kdo ví): Před týdnem jsem dostal zajímavou informaci, že mediální Prahou běží zvěst o tom, že prý mám jít do RRTV (malá faktická: už jsem tam byl dvakrát, z toho jednou i coby místopředseda), přičemž ta informace prý pochází přímo z epicentra. (Inu, jak nás už v sedmdesátkách na vojně cvičili, že „těžko na cvičišti – lehko v epicentru“.) Zdroj oné informace je podle mých dlouhodobých zkušeností důvěryhodný a seriózní. A velmi živě si umím představit, jakou paniku a hysterickou tsunami antifoltánismu taková informace (ať už je na ní cokoli ať za mák pravdy, či za cent lži) musela vyvolat jak v mediálních, tak v politických kruzích i ve sférách lobbingu. „Pro starší a pokročilé“ není nutno, ale pro ty mladší asi nutno připomenout, že jsem asi jeden z nejstarších mediálních analytiků a mediálních právníků v ČR a z těch mediálních právníků asi už jediný doposud aktivně žijící, kdo byl počátkem devadesátek u zrodu tzv. duálního systému médií v tuzemsku a kdo už tehdy důrazně varoval před chybami a pastičkami henté oné tehdejší koncepce – co se (bohužel pohříchu) ukázaly jako opodstatněné – jak se to postupem času v praxi ukazovalo a dodneška ukazuje. Ale komu není rady… 

Teď se ta cesta toho duálního systému dostala (resp. byla „dostána“) na historickou a z hlediska dalšího vývoje zásadní křižovatku. Bohužel ty směrovky a různé jiné ty „rozcestníky“ a jim podobné trendy směrů vypadají podobně zmateně jako tehdy na začátku těch devadesátek, což není kdovíjak optimistická prognóza pro další pozitivní vývoj CZ mediálního systému a jeho prostředí, ergo pro jeho budoucnost v zájmu CZ veřejnosti (ergo jejích občanů, voličů a daňových poplatníků – a v případě ČT tedy plátců TV poplatku, protože tu jde hlavně o ČT a o její „peníze až v první řadě“ – jak se ukázalo např. v sobotu 21. 3. na letenské pláni při henté oné tzv. demonstraci rádoby síly a vlivu jistých nátlakových skupin kdovíodkud, zneužívajících i ČT).