PMI, který naznačuje, zda průmysl nabírá na síle (je-li na hranicí 50 bodů) nebo ji ztrácí se dál propadl, tentokrát pod 45 bodů. Nejde přitom jen o výsledek všeobecně negativní nálady, ale především o pokles domácích a zahraničních zakázek.

Firmy sice mají zásobu starších objednávek, ale problémem začínají být právě objednávky nové. Pod tlakem nepříznivého výhledu doma i v zahraničí, zákazníci přehodnocují své plány a snižují tak svoji poptávku.

Negativní vývoj zakázek přitom už předznamenal zářijový průzkum důvěry, který minulý týden zveřejnila Evropská komise. Konkrétně za průmysl byly poslední výsledky docela tristní. Jediné dva obory, které z pohledu objednávek vycházely celkem dobře byla výroba elektroniky a automobilový průmysl. Nicméně u výrobců v automobilovém průmysl nešlo přehlédnout zadrhnutí u objednávek ze zahraniční.

Ale to nebylo zdaleka vše. Z pohledu dalšího vývoje výroby byly navíc všechny obory poměrně pesimistické. PMI tak v podstatě potvrzuje vyznění předchozích průzkumů, které naznačují jasný útlum průmyslu a předznamenávají recesi české ekonomiky. Tlumit ji mohou služby, které ovšem rovněž časem pocítí propad reálné kupní síly spotřebitelů i úsporná opatření samotných firem zaměřená na osekávání nákladů.

Pokles ekonomiky může krátkodobě tlumit snaha se předzásobit nebo uspíšit některé nákupy, avšak jen těžko jej odvrátí, když ochlazení se nedotýká pouze domácí poptávky, ale i té zahraniční. Je rovněž otázkou, jak si časem bude v těchto nových podmínkách stát vůbec největší tuzemský průmyslový obor – a sice výroba automobilů, která stále ještě dohání výpadek z dřívějšího čipového hladomoru prodlužujícího čekací lhůty. Zda totiž po negativním nabídkovém šoku nečeká tento obor negativní šok poptávkový.