Zatímco trhy čekaly nárůst – byť jen spíše symbolický – výsledkem je pokles indexu podnikatelského klimatu a především jeho nejzajímavější složky očekávání a to v době, kdy docházelo k poklesu rizik v podobě kulminace obchodních válek nebo divokého brexitu. Přesto je naladění německých firem spíše negativní a očekávání velmi konzervativní.

Na druhou stranu, za celkovými indexy se nachází hned několik protichůdných trendů, které rovněž stojí za pozornost. Asi největší kontrast vidíme mezi vývojem v průmyslu a ve stavebnictví. Zatímco průmyslové firmy hodnotí svoji současnou situaci jako výrazně se zlepšující a rovněž předpokládají, že ještě lépe se jim bude dařit v dalších měsících, ve stavebnictví je situace přesně obrácená. Skepticky stavebníci hodnotí jak současnost, tak blízkou budoucnost. Horší očekávání na začátku roku panují i ve službách, nicméně dál si věří alespoň obchod, který je významným motorem dosavadního růstu německého hospodářství.

Jak si tedy dnešní Ifo, které rozhodně nepotěšilo kurz eura a vlastně ani koruny, přebrat? Německé firmy sice v úvodu roku nehýří optimismem, nicméně v průmyslu dnešní výsledky můžeme chápat jako světlo na konci tunelu, respektive recese, kterou tamní průmysl procházel v loňském roce. Ale i tento optimismus německého průmyslu může mít jen omezenou platnost s ohledem na rizika vývoje zahraniční poptávky. Problémem, který je v tuto chvíli zatím jen těžko uchopitelný – o to ale reálnější – je export do Číny, která se potýká s šířící se virovou nákazou. Nikdo v tuto chvíli totiž neví, jak se odrazí na výkonu tamní ekonomiky a tedy i pohybu zboží.