Do evidence úřadů práce se hlásí více lidí, než z ní odchází. Důvodem je nepochybně nepříznivý vývoj ekonomiky, který nutí firmy omezovat počty pracovníků. A samozřejmě omezovat i množství nabízených volných pracovních míst. Sice v číslech přímo nevidíme agenturní zaměstnance, nicméně kaskáda probíhá nejspíš podobně jako v časech předchozích recesích. Nejprve jsou na řadě agenturní pracovníci, následuje snížení nabídky volných míst (k čemuž už dochází) a teprve na posledním stupni se sahá do řad kmenových pracovníků.

Byť jsou podniky pod tlakem, jejich ochota propouštět bude vlastní zaměstnance bude zřejmě pod tíhou covidové zkušenosti přece jen menší. Flexibilita sice může mít v první fázi, kdy jde o snižování mzdových nákladů, pro firmy pozitivní efekt, avšak následné znovu-získání pracovníků se už ukazuje mnohem problematičtější.

S útlumem ekonomiky bude trend snižování počtu pracovníků dál pokračovat. Scénář dramatického propouštění, který se odehrál po americké finanční krizi, ovšem není pravděpodobný. Nedošlo na něj v nejistých časech covidu a vlastně ani v době předcházející recese probíhající v roce 2012-2013.

Do konce roku nezaměstnanost v ČR nejspíše dosáhne čtyř procent. Jak se bude situace na trhu práce vyvíjet dál, je však nejisté. Hlavní otázkou bude, jak se firmám bude dařit vypořádávat se s vysokými cenami energií poté, co jim budou ve větší míře končit fixované kontrakty. Rozhodující bude v tomto směru přelom roku, který ukáže, jaká část firem bude v nových nákladových podmínkách balancovat na hraně existence.