Ve srovnání s předchozími léty je letošní jarní pokles nezaměstnanosti přece jen o něco slabší. Pomalejší snižování nezaměstnanosti můžeme přičítat opatrnějšímu postoji firem k zaměstnávání pracovníků i k jejich přetrvávajícímu nedostatku.

Na první pohled to vypadá paradoxně, avšak stále platí, že se na českém trhu poptávka s nabídkou práce příliš nepotkávají. Ať už regionálně, profesně nebo nakonec cenově. Tam, kde je nejvíce volných míst je současně nejméně nezaměstnaných a obráceně. Tam, kde hledají zedníky a jiné kvalifikované pracovníky do stavebnictví, tam je obvykle nenajdou apod. Přitom z hlediska parametru vzdělání se nabídka a poptávka pracovníků se tak od sebe až tolik nevzdaluje. Zatímco téměř polovina nezaměstnaných má jen základní vzdělání, pro většinu volných míst je to podle statistik MPSV dokonce naprosto dostačující.

V posledním měsíci je po čase vidět úbytek volných pracovních míst. Zatím není nijak dramatický, ale jde jednoznačně o změnu. Zatímco až do začátku jara volných míst v meziročním srovnání stále přibývalo, nyní je patrný první pokles o více než devět tisíc. Na faktu, že je ČR zemí s největší nabídkou neobsazených míst v rámci celé EU se tím ovšem nic nemění.

Situace na trhu práce zůstává i v situaci útlumu ekonomiky stále napjatá. Přesto trend snižování nezaměstnanosti se ovšem už zastavil a lidí bez práce zřejmě začne pomalu přibývat. Dlouhodobá nezaměstnanost nicméně v ČR zatím nehrozí. V tuto chvíli si více než rok hledá práci jen asi třetina z celkového počtu nezaměstnaných, a to třeba potvrzuje fakt, že je český trh ve srovnání s řadou západoevropských zemí docela flexibilní.