Člověk může mít nejlepší univerzitu na světě, hvězdné IQ, a když dojde na kontroverzní politické otázky, stejně se zachová jako pitomec. To je závěr výzkumu, který provedli na univerzitě v Berkeley. Ne, že by to ten výzkum říkal, ale ukázalo to chování těch výzkumníků (což nejspíš oni sami nevidí). Tématem byly společenské nerovnosti a výzkumníci zjistili, že i když většina lidí říká, že nerovnosti jsou příliš velké, fakticky je nechtějí snižovat.

Ti univerzitní analytici si zřejmě vůbec neumí představit možnost, že jádrem problému nejsou nerovnosti (které se opravdu zdají příliš velké), ale mamutí programy, v nichž nějaká aristokratická skupina poškodí životy všech lidí, aby vyrovnala nějakou domnělou nerovnost, která často ani neexistuje. Že když lidé slyší „rovnost příležitostí, okamžitě jim naskočí, že se jedná o podvod, na který doplatí obyčejní slušní lidé. Další část problému spočívá v tom, že když společnost rozdělíte na jasně definované skupiny, pak členové každé skupiny prosazují takové uspořádání, které jim přinese výhody. Dokážete to pochopit? Vy asi ano, ale experti z Berkely nikoliv.

Takže co s tím? Zastavit idiotské programy, které škodí všem a na který vydělávají jen absolventi Berkeley a jim podobní. A povzbuzovat, aby se chování lidí v různých skupinách tak sbližovalo, že nebude mít význam mezi nimi rozlišovat. Kdyby šlo za zrzavými lidmi přes 90% loupežných přepadení, vznikl by rasismus vůči zrzkům. A že má některé skupina v průměru nižší schopnosti? Pak je řešením vytvořit takové poměry, že se poctiví lidé nebudou mít špatně, ani když mají nižší schopnosti.

Jak prosté! A jak obtížně pochopitelné pro nové aristokraty.

(zdroj: petrhampl.com)