Ale na druhou stranu neustále slyšíme o tom, že volba prezidenta Zemana či vlastenecké postoje jsou dány převážně stářím, chudobou a nevzdělaností. A skutečně, výzkumy potvrzují, že ve vzdělanějších vrstvách najdeme více příznivců volné migrace, klimatického šílenství a podobných záležitostí. Co tedy platí?

Studium člověka posune ve třech oblastech:

• Zlepší se jeho analytické schopnosti.
• Získá nějaké nové vědomosti.
• Zlepší se jeho společenské postavení.

Samozřejmě, v různé míře. Studium gender studies neprospěje logickému myšlení stejně jako studium matematické analýzy.

Platí nicméně, že každá ze zmíněných oblastí posouvá člověka jiným směrem.

ZLEPŠENÍ ANALYTICKÝCH SCHOPNOSTÍ – člověk je méně manipulovatelný, všimne si nesrovnalostí, je schopný kontrolovat různá tvrzení a naskakují mu různé jedovaté otázky (v režimu padni nebo padni) a je schopen férově porovnat několik konkurenčních hypotéz. Váhá, než si udělá názor a dokáže své názory měnit, narazí-li na nová fakta. A zvyšuje se také jeho odolnost vůči „dezinformačnímu mainstreamu“, jak to výstižně nazývá Jiří Ovčáček. Nebo přesněji řečeno, je odolnější vůči všem podvodníkům – od České televize po prodejce lamp proti 5G. Když slyší, že prezident Zeman je „proruský“, tak se zeptá na definici výrazu „proruský.“

ZLEPŠENÍ SPOLEČENSKÉHO POSTAVENÍ – jde opačným směrem. Člověk získá titul, absolvoval zahraniční stáž v luxusním prostředí a začne se cítit něčím lepším než ostatní. Najednou už není vůbec absurdní, že by to místečko v Bruselu mohlo být přesně pro něj. A začne si osvojovat chování, myšlení a cítění nóbl lidí. Nóbl lidé přece věří, že když v BIS dostali po sedmi letech zjevení, že nějaký výbuch způsobili ruští agenti (i když předchozí vyšetřování říkalo opak), tak prostě musí být pravda. Nóbl lidé přece volí Piráty nebo demoblok a volají po jaderné válce s Ruskem. Nóbl lidé přece kupují nové iPhony, i když by jim starší čínský telefon poskytl stejnou službu. Nóbl lidé chodí do nóbl restaurací, i když jim tam třeba ani nechutná. Zkrátka, cítit příslušenství k elitě otevírá člověka manipulaci.

VĚDOMOSTI – tady hodně záleží, o jaké vědomosti jde. Je jiné, jestli člověk studuje molekulární chemii, pružnost materiálů nebo genderové dokumenty EU. Každý se přirozeně snaží jednat tak, aby využil to, co se naučil. Kdo investoval spoustu hodin do matematické statistiky, bude preferovat myšlení jiným směrem než ten, kdo věnoval hodiny filosofii bílé nadřazenosti.

A k tomu ještě individuální zájmy, osobnostní rysy a lidé kolem. Dá se z toho namíchat téměř cokoliv. Takže máme na jedné straně absolventy genderu nebo evropských studií, kde je přírůstek analytických schopností nulový a radikálně rostou ambice. A na druhé straně mladého muže, který vystudoval strojírenství, což ho společensky nijak dramaticky neposune, ale obrovsky zvýší jeho analytické schopnosti.

To potvrzují i data. Pozitivní vztah k feminismu mají nejčastěji ti, kdo mají (v poměru ke svému vzdělání!) mizerné analytické schopnosti. A slavný fašizující pamflet Člověka v tísni označuje za hlavní třídní nepřátele muže s technickým vzděláním. Z logiky věci vyplývá, že studium přírodních věd bez udělení formálního titulu by člověka posunulo ještě víc.

(zdroj: petrhampl.com)