Izraelská armáda eliminovala Hamás a začala se věnovat Hizballáhu.Bojovníci Hizballáhu začínají zjišťovat, že střelba na izraelská města není ta nejbezpečnější zábava a že střílet na ta města každodenně každý rok není už vůbec bezpečné. A já si připomínám několik měsíců staré video “Izrael na kolenou” od Scotta Rittera. Těch videí natočil spoustu. Jak se mohl tak bystrý analytik dopustit tak hloupého omylu? A nejen on. Když napíše nějakou pitomost chrlič politicky korektních frází, nepřekvapí nás to. Ale v případě dění kolem Izraele selhávají úctyhodní lidé známí nezávislým myšlením, často s profesorskými tituly. Nejde o to, že věci hodnotí jinak než já (hodnocení je pokaždé subjektivní), ale o totální selhání jejich prognóz.

Studenti mého kurzu Metody analýzy společenských jevů si možná pamatují obecnou zásadu, že odborníci mají nejhorší prognostickou schopnost ze všech. Prognózy odborníků se naplňují méně často než předpovědi naprostých laiků. I zde se to potvrzuje. Ale to selhání má docela konkrétní příčiny.

A) Emoce. Když někdo používá výrazy typu “genocida”, “koncentrační tábor”, “okupant” apod., fakticky tím vypíná analytické části mozku (k detailnímu výkladu, jak to funguje, se vrátím později). Že on sám má pocit, že jeho úsudek není narušen, to na tom nic nemění. Všimněte si, že na tomto webu nenajdete výraz “terorista”, ale že používám neutrálnější “bojovník”.

B) Komplexnost. Blízkovýchodní konflikt má několik rovin a pro pochopení nesmíme žádnou z nich vynechat. Je podstatné neustále přepínat a zahrnovat všechny pohledy.
– probíhá konflikt mezi imperiální mocí (momentálně americkou a dříve i sovětskou) a místními nacionalismy, pro které mají moji levicoví přátelé půvabné označení “národně-osvobozenecké hnutí”
– probíhá konflikt mezi věřícími muslimy a nevěřícími podlidmi. A dokonce těmi nejhoršími podlidmi, které prorok přikázal “zabíjet, kdykoliv je najdete”. Ayaan Hirsi Ali ve svých vzpomínkách uvádí, že se od malička učila, že všude kolem číhají Židé, kteří se snaží odradit věřící od studia koránu a svést je k sexuální nemravnosti. Když byla o kousek větší, ukazovali jí ve škole fotografie zkrvavených mrtvol, že to prý jsou oběti Židů. A to vyrůstala v prostředí pravověrně muslimském, nikoliv však radikálním. Jak se vy cítíte při pohledu na odporného velikého chlupatého pavouka, tak se cítí muslim při pohledu na Žida (pokud ví, že to je Žid).
– probíhá konflikt o peníze, vliv a moc mezi jednotlivými politiky a jejich skupinami
– probíhá konflikt mezi kmeny a klany.

A řada evropských analytiků (i opozičních) má mysl natolik ukázněnou, že ani teoreticky nepřipustí, že by mohli být muslimské skupiny motivované islámem. Vzniká tak pohled redukovaný a chybný.

C) Archaičnost. Blízký východ je podobný evropskému starověku v tom, že každý válečník je potenciálním králem. Každý válčí s tím, že možná ovládne kus území a bude muset zajistit výběr daní, fungování soudní moci, chod infrastruktury, sociální záležitosti a správné náboženské poměry. Každá válečnická skupina (u nás bychom řekli banda) je zároveň charitou, soudem, školou apod. Naše moderní dělení na vojenské a civilní tam nemá smysl.

Možná je těch zásad mnohem víc. Ale těchto tří nedává žádná blízkovýchodní analýza smysl.