Byla na ní uvalena kvůli manipulaci s veřejnými zakázkami a korupci, na které se měla podílet spolu s dalšími obžalovanými včetně bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a Petra Kotta. Všem třem jmenovaným hrozí vysoké tresty odnětí svobody a proto všichni až do letošního 27. září seděli ve vazební cele. Podle závažnosti spáchaného trestného činu se maximální lhůta pobytu v ní pohybuje mezi jedním až čtyřmi lety. Není-li do té doby soudem definitivně rozhodnuto o vině či nevině obžalovaného, musí být ihned propuštěn na svobodu.  

V případě Pancové se její setrvání ve vazební věznici mohlo protáhnout na dobu maximálně tří let. Po výroku Vrchního soudu v Praze se tato lhůta zkrátila zhruba na polovinu. Pancová, Kott i Rath byli v posledních měsících drženi za mřížemi kvůli obavě z útěku. V případě obou mužů zatím tento důvod převážil při rozhodování o jejich propuštění na svobodu, a proto zůstali za mřížemi. Pancová se naopak ocitla na svobodě. Musí odevzdat pas a hlásit se probačnímu úředníkovi, zároveň by se měla nadále účastnit soudního líčení.  

Úvahy o tom, že zmizí někde v zahraničí, jsou momentálně zbytečné. Až do vynesení pravomocného soudního rozsudku a do případné výzvy k nástupu do vězení, by k útěku neměla být motivována. V případě odsouzení k několikaletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody se ukáže, nakolik byly obavy státního zástupce na místě.  

Nejnovější verdikt o propuštění Pancové z vazby zároveň neznamená, že by se oslabila pozice obžaloby. Soudce nehodnotil míru viny, ale pouze vazební důvody. V dohledné době se k případu v těchto souvislostech bude muset vrátit. Protože v pravidelných měsíčních intervalech od pravomocného rozhodnutí o prodloužení vazby musí rozhodovat o tom, zda i zbývající dva obvinění mají do soudní síně mířit z vazební věznice, nebo by se rovněž měli ocitnout na svobodě. Byť by jejich pobyt mohl být pouze dočasný, což se lze domnívat na základě předkládaných důkazů.