Zkusme si proto nyní podrobněji objasnit tuto vážnou  a nadčasovou otázku, pokud v ní nechceme zůstat po celý svůj život fatálně nevědomými a ve své nevědomosti křivě obviňovat toho, kdo za to nemůže. 

Našim univerzem pronikají dokonalé Zákony stvoření, které jsou projevem a manifestací dokonalé Vůle Stvořitele. O vše pronikající Vůli Stvořitele, nebo jinak řečeno, o vše pronikajícím působení jeho dokonalých Zákonů se v evangeliích píše: "Ani jen lístek ze stromu nespadne na zem bez Vůle Nejvyššího". Nebo: "Dokonce i všechny vlasy na hlavě máte spočítané".

Na základě těchto slov se mnozí zcela oprávněně ptají: Pokud se úplně všechno děje z Vůle Stvořitele, pokud bez ní na zem ani jen lísteček nespadne, pak se to musí nutně týkat i válek, vraždění, či jiných neštěstí a tragédií nejrůznějšího druhu.

Jak je to tedy? Může opravdu za všechno Stvořitel?

Abychom to správně pochopili, musíme od sebe rozlišit dvě věci. První je dokonalé fungování Zákonů stvoření. No a druhou je to, co lidé konají ze své vlastní, svobodné vůle. To, co nekoresponduje s dokonalým fungováním Zákonů stvoření.

Lidé se totiž mohou prostřednictvím své svobodné vůle svobodně rozhodovat mezi tím, zda se budou snažit poznávat dokonalé Zákony stvoření a zda se budou snažit žít s nimi v souladu, nebo zda se rozhodnou tyto Zákony ignorovat a nebrat je v úvahu.

V prvním případě, tedy v případě jejich poznávání a respektování by museli žít nutně v klidu, harmonii, štěstí a dostatku. Avšak v druhém případě, v případě jejich jejich neznalosti a nerespektování si k sobě zase nutně přitahují bolest, neštěstí, strádání a mnohé další, nejrozmanitější hrůzy, které jsou důsledkem rozhodnutí jejich svobodné vůle nezajímat se o dokonalé Zákony Stvořitele a ignorovat jejich působení.

V jaké míře se tedy svým smýšlením a svým životem vzdalujeme od Vůle Nejvyššího, přesně v takové míře nás jeho Zákony utlačují, tísní a zraňují. Přesně v takové míře nám ve formě nejrozličnější bolesti a utrpení vrhají do obličeje míru našeho vlastního, osobního odklonu od dokonalé Vůle Boží, viditelně manifestované do podoby Zákonů stvoření.

To ale pak zcela logicky znamená, že za války, neštěstí a jiné podobné tragédie nemůže Stvořitel, ani jeho dokonalé Zákony, ale může za ně jedině svobodná vůle člověka. Všechno zlo na zemi, které nás stíhá je důsledkem svobodné vůle lidí, kteří se odklonili od dokonalé Vůle Stvořitele a odmítají ji respektovat. Zlo na zemi je tedy jedině důsledkem naší vlastní vůle, nerespektující Zákony stvoření.

Člověče nešťastný, jak se vůbec opovažuješ ptát: proč toto Stvořitel dopustil? Vždyť jen zkus pouvažovat a vzpomenout si, jestli ses tehdy, když ses rozhodoval provést nějaký čin ptal, zda je v souladu s Vůlí Nejvyššího, nebo ne?

A pokud si se tehdy neptal, ani ses o to nikdy nezajímal, tak nyní neplač a nerouhej se! Neboť za všechno si můžeš jen ty sám! Kdyby si totiž konal své činy v souladu s Vůlí Nejvyššího, musel by si přece teď prožívat pouze harmonii, mír a štěstí.

Pokud si ale takto neučinil a rozhodující byla pro tebe vždy jen tvá vlastní vůle, přišlo k tobě neštěstí, bolest, utrpení a nepohoda. To však není dílem Stvořitele, jehož obviňuješ, ale tvým vlastním dílem! Pochop to a uvědom si, že jinak to přece ani nemůže být.

A proto pokud chceš žít v míru, ve štěstí, radosti a dostatku, snaž se poznávat Vůli Nejvyššího a jeho Zákony a vynasnaž se ze všech svých sil podle nich i žít.

Při všem co činíš, co mluvíš, ale i co myslíš zodpovědně zvažuj, zda to je, nebo není v souladu s Vůlí Nejvyššího. A co s ní v souladu není, to nečiň, neříkej, ani nemysli!

Člověče, pouze ty samotný máš v rukou svůj vlastní osud! Jedině ty sám jsi strůjcem své vlastní budoucnosti! Jedině na tobě záleží, zda bude dobrá, nebo špatná! Již víš, jak ji učinit dobrou. Tak ji dobrou učiň a začni s tím právě teď, od této chvíle.

Pokud se ale rozhodneš obrátit tyto věci na posměch a odsunout je stranou, je to jen čistě tvoje osobní věc. Když tě ale nakonec v blízké, nebo vzdálenější budoucnosti přece jen dostihne žeň tvé vlastní setby pak neplač, nezlořeč a nerouhej se Stvořiteli za to, za co si můžeš jenom ty sám, protože ty sám ses ze své svobodné vůle rozhodl nerespektovat dokonalou Vůli Nejvyššího a jeho dokonalé Zákony. Dokonalé Zákony, které si nikdy nechtěl poznávat a proto si podle nich nikdy ani nemohl žít. Dokonalé Zákony, které tě pro tvou vlastní lhostejnost, povrchnost a přesvědčení o velikosti tvé vlastní vůle budou být a zraňovat, dokud se pod těžkými údery osudu nevzpamatuješ. A dávej si dobrý pozor, aby tě nakonec, jako absolutně nepoučitelného zcela nezničily.

Ty nešťastný a ubohý člověče, vždyť přece již konečně pochop, jaký si jen směšný a politování hodný, když se se svou malou, lidsky egoistickou vůlí snažíš stavět proti velké Vůli všemohoucího Boha, v jehož stvoření žiješ. Pochop již konečně ty ubožák, že něco takového, pokud od toho neupustíš, tě musí nakonec zničit.

Petr Lukeš

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.