Vážený pane profesore Bureši,

prosím o vysvětlení jedné pasáže Vašeho článku o boji proti terorismu. Píšete, že Evropská komise ve své nové protiteroristické agendě klade důraz na nové technologie z hlediska zabránění jejich zneužití ze strany teroristů a jako příklad uvádí útok pravicového extrémisty na synagogu v Halle v roce 2019, provedený pomocí zbraní zhotovených na 3D tiskárně.

Vážený pane, kdysi dávno se ptal někdo pana Horníčka, zda – chce-li jej někdo mlátit holí – je důležité, jde-li o hůl z měkkého či tvrdého dřeva. Mistr tehdy odpověděl přímo geniálně – při malém počtu úderů to nepoznáte a při velkém je to jedno. A z toho vychází i můj problém. Nová protiteroristická agenda Evropské komise zkoumá nástroje teroristů a já jsem přesvědčen, že je celkem jedno, zda mne někdo umlátí kamenem nebo kladivem vytištěným nejmodernější technikou v 3D tisku. Co mi ale není vůbec jedno, je skutečnost, že lidé otevřeně nesnášenliví až nepřátelští k evropským hodnotám a kultuře se mohou v rámci EU volně pohybovat jak uvnitř, tak přicházet a odcházet a terorizovat slušné lidi. A je až úsměvné, nicméně velmi příznačné, jak mezi tisíci příběhy islámské agrese dokáže jak Evropská komise, tak i Vy najít jeden z velmi mála příkladů terorismu neislámského.

A z toho plyne má otázka – co a proč jste mi chtěl vlastně říci? A prosím respektujte skutečnost, že jsem poměrně málo vzdělaný buran a pište proto srozumitelně.