„Představitelé herního průmyslu asi nepochopí, že ke spokojenému životu nemusím být milionář,“ prohlásil na začátku roku 2013 vystudovaný muzikolog Matěj Hollan, kterému v té době nebylo ještě ani třicet let. Tehdy se dostával do povědomí voličů jako občanský aktivista.

Kritizoval tehdejšího brněnského primátora Romana Onderku (ČSSD), své rodné město z recese přejmenoval na Krno, protože mu přišlo, že pod Onderkou srdce Moravy zakrní. Založil hnutí Žít Brno, jehož název vznikl ze zlidovělé hlášky - něco jako kdyby teď lidé v Mostě prorazili s politickou stranou Dycky Most!

Ale hlavně až do roku 2014 byl Hollan předsedou neziskové organizace Brnění, která získávala peníze také od nadace Open Society Fund, jejímž zakladatelem je George Soros, americký filantrop maďarského původu. Sorose část veřejnosti viní, že ovlivňuje politické dění v Evropě právě skrze neziskové organizace.

Zatímco Hollanovo Brnění hystericky mobilizovalo proti hazardu a usilovalo o to, aby Brno nemělo pověst českého Las Vegas a pomáhalo starostům rušit výherní automaty, tak jeden ze Sorosových fondů vlastnil společnost Vici Properities, která se specializuje na nemovitosti s kasiny. Soros disponoval také několika akciemi firmy Caesars Entertaiment Corporation, která provozovala i online kasina.

Do mediální války se s Brněním vydal i Martin Svoboda, šéf spolku Občané proti hazardu. Svoboda je o čtyři roky starší než Hollan. Na automatech prohrál podle svého vlastního tvrzení osm milionů korun! Když si po smrti matky myslel, že je z gamblerství venku, tak se opil a ráno zjistil, že ve skříni, kde měl uložené peníze, nic není. „Kolega říká, že když je člověk gambler, tak vždycky gambler bude a jako gambler i umře.“ uvedl Svoboda kdysi pro deník Právo. Svoboda nicméně podle svých slov už několik let abstinuje a místo hraní svůj životní pád zvěčnil v knize Já, hráč z roku 2011. Pak založil zmíněné sdružení bojující proti hazardu a pomohl do politiky kamarádu Hollanovi.