Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 340. Sudety 1938: jakési symbolické divadlo

30.01.2024 20:02 | Komentář

„Sudety 1938: jakési symbolické divadlo.“ Tak zní název reportáže české novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské publikované na stránkách Přítomnosti v září 1938. Autorka v ní velmi autenticky popisuje realitu života v krizí postižených Sudetech, píše o odhodlaném boji sudetoněmeckých demokratů s henleinovci.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 340. Sudety 1938: jakési symbolické divadlo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mediální analytik Petr Žantovský

Milena Jesenská (10. srpna 1896, Praha – 17. května 1944, koncentrační tábor Ravensbrück, Německo) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. Nejprve studovala v Praze na Karlově univerzitě medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Začala se živit překlady a novinařinou. Překládala z němčiny pro české noviny a externě také přispívala fejetony do módních magazínů. Záhy začala dopisovat do řady českých novin a brzy si vybudovala pověst výborné novinářky.

V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer (Topič), a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Přeložila do češtiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel.

Jesenská patřila k pražské literární scéně, před válkou kosmopolitní, a uplatnila své literární schopnosti především jako novinářka. Mimo Peroutkovy Přítomnosti, kterou vedla v letech 1938 až 1939, přispívala také do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, magazínu Pestré listy, roku 1926 byla krátce redaktorkou týdeníku Pestrý týden.

Jako řada českých levicových intelektuálů a literátů První republiky (např. Jaroslav Seifert) i ona krátce sympatizovala s komunistickou stranou a psala i do novin Svět práce. V domě v Žitné ulici se scházela levicová kulturní společnost (býval tam hostem například Julius Fučík). Poté, co se dozvěděla o zločinech stalinismu, v roce 1936 z KSČ vystoupila.

Po připojení zbytku Čech a Moravy k třetí říši (15. 3. 1939) se aktivně účastnila protinacistického odboje a pomáhala při emigraci řadě židovských rodin. V listopadu 1939 byla pro svou protinacistickou činnost zatčena. Následujícího roku byla deportována tzv. „na převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně a byla morální oporou ostatním vězeňkyním. Tam zemřela v roce 1944 na selhání ledvin.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Žantovský

Jan Kuchař byl položen dotaz

Peníze nechybí přeci jen ve školství

Ale snad všude. Policisté, hasiči, lidé v sociálních službách...ti všichni by si zasloužili přidáno. A co pro ně udělala vaše vláda?! Když už něco ,,děláte" tak jen to, že své povinnosti přenášíte na obce a města.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Smutné konce

14:52 Jiří Weigl: Smutné konce

Česká politická reprezentace provedla spektakulární geopolitický přemet – drsně odvrhla zásadního sp…