Ministerstvo školství připravilo novelu zákona o pedagogických pracovnících, která vykazuje celou řadu nedostatků. Pedagogická komora s navrženými změnami nesouhlasí. Pokud by byla novela přijata v současné podobě, mohl by na druhém stupni základních škol učit jakýkoliv vysokoškolsky vzdělaný pracovník, aniž by měl pedagogické vzdělání. Doplňující pedagogické studium, jehož minimální rozsah je 250 hodin, by si musel absolvovat během tří let. Toto studium by ale nově negarantovaly jen pedagogické fakulty, jak je tomu dnes. Mohla by ho poskytovat jakákoliv organizace, které k tomu ministerstvo školství udělí akreditaci.

„Nedokážu si představit, že lidé bez pedagogického vzdělání zvládnou kvalitně učit na základních školách, kde se po zavedení plošné inkluze vzdělávají společně žáci s různými speciálními vzdělávacími potřebami,“ namítá k novele Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „i zkušení praktici s tím mají problémy.“

Současné znění zákona o pedagogických pracovnících je značně nepřehledné. Místo jeho zjednodušení a výrazného zkrácení ministerstvo přichází s novými zbytečnými paragrafy. Řada z nich je nedomyšlených. Například se zavádí dvouleté adaptační období. To může být přínosné pro čerstvé absolventy, ale podle návrhu se má týkat všech nových učitelů na dané škole. Tedy i učitelky s 25 lety praxe ve školství, která změní zaměstnavatele a přestoupí z jiné školy.

„Ředitele škol čeká nárůst administrativy, protože budou povinni vykazovat, co pro učitele v adaptačním období dělají,“ upozorňuje Radek Sárközi, „snad na to alespoň dostanou nějaké peníze navíc.“

Nedomyšlená je i lhůta tří let pro dodatečné získání pedagogické kvalifikace. Pokud pracovník změní školu, začne se lhůta počítat od nuly. A vynuluje se, i když se po čase vrátí zpět na stejnou školu.

„Je to podobné, jako kdyby ministerstvo zdravotnictví navrhlo, že léčit lidi mohou po tři roky inženýři nebo magistři, a když si dodělají 250hodinový kurz medicíny u nějaké soukromé vzdělávací firmy, stane se z nich podle zákona praktický lékař,“ diví se novele Radek Sárközi.

Pedagogická komora navrhovala, aby byl do zákona doplněn popis funkce třídního učitele a aby byl zaveden samostatný příplatek za třídnictví ve výši alespoň 2 500korun.

„Ministerstvo náš návrh smetlo se stolu, že prý je nesystémový, přitom na Slovensku to tak mají a třídní učitelé tam pobírají minimálně pět procent tarifního platu, u nás je to přibližně jedno procento,“ upozorňuje Radek Sárközi.

Ministr školství by měl prosazovat zatraktivnění učitelské profese, skokové zvýšení platů ve školství, snížení administrativy a zlepšení pracovních podmínek, aby se do škol vrátili ti, co z nich odešli za lepším. Místo toho chce umožnit, aby mohl učit každý.

„Výrazně tím utrpí prestiž učitelské profese, a může to v důsledku způsobit zánik pedagogických fakult, proto se nedivím, když se proti tomu bouří,“ dodává Radek Sárközi.