A protože v demokracii platí, že menšina se musí přizpůsobit většině, vždy zůstane někdo stranou a ten pak projevuje nespokojenost.

Jak učí ekonomové, není tak důležitý aktuální stav, jako trend, který by znepokojovat mohl. V české společnosti kulminuje povědomí, že politikové vládnou špatně, hájí své úzce stranické zájmy a společnost vysávají. Snaží se také okleštit veřejný prostor, což zpravidla vyznívá příznivě jen pro některé.

A co je ještě více znepokojující. Politikové se pod záminkou snížení trendu zadlužování snaží přenést celé břemeno šetření zejména na střední třídu, která v české společnosti vždy hrála rozhodující roli. Mluví se o tom, že se přežil model sociálního státu, že je nutné ho opustit.

Při pohledu na dluhovou krizi mnoha zemí je to možná slovo k věci. Jenže druhou stranou mince je neoddiskutovatelný fakt, že to byl právě sociální stát, který přinesl Evropě po hrůzách dvou válek desetiletí prosperující stability a zabránil sociální bouřím a válkám. Míra přerozdělování mezi bohatšími a chudšími v něm byla dost velká.

Pokud dnes politikové, včetně premiéra, hovoří a jednají tak, jako kdyby byl koncept sociálního státu mrtev, měli by možná zároveň upozornit, že pryč je také období stability, prosperity a sociálního míru. A to už není taková legrace, když se podíváme na historická období, která model sociálního státu ještě neznala. Sociální nepokoje často vedly až ke krveprolití. Ne každá ušetřená koruna je pak opravdu ušetřená.

Na druhé straně je třeba připomenout, že poslední volby do Poslanecké sněmovny nějak dopadly a tato politická reprezentace má plný mandát plnit svůj program, i kdyby se jím měla historicky znemožnit. Opoziční ČSSD, která chce využít vzrůstající nespokojenosti a vyvolá další hlasování o nedůvěře vládě, by neměla tlačit na pilu, aby neudělala fatální chybu, jako v roce 2009, kdy neopatrně svrhla vládu a poté byla ztrestána špatným volebním výsledkem.

Sociální pohyb je třeba v každém případě neopomíjet, protože se může rozrůst v něco, proti čemuž mohou být zatímní akce Holešovské výzvy jen posezením u nedělního čaje. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.