Vláda se chová, jako by podnikatelů a živnostníků v pěti postižených jihomoravských obcích byly desetitisíce. Vytvořila soubor opatření, a to s pravou úřednickou důsledností, tak, aby se jí vše dobře administrovalo, aby vše měli v rukou úředníci, a aby úřady zvládly ten „nápor“.

Za použití selského rozumu dojdeme k závěru, že v pěti zasažených malých obcích jistě nepodnikaly tisíce lidí. My víme, že tam je jen asi okolo 150 podnikatelů a živnostníků. Jejich situace je katastrofální a jejich podnikatelský, ale často i osobní osud visí na vlásku.

Malý počet podnikatelů neznamená, že mají malý problém, znamená to však, že pro vládu, pro přebujelý státní aparát to je, řečeno podnikatelskou mluvou, zakázka malého rozsahu. Takovou musí státní moloch zvládnout snadno a rychle. A co v této situaci udělá vláda? Přijme opatření, která jsou formální až formalistická, a tváří se, jako by musela zpracovat agendu tisíců žadatelů. Divím se, že si na to vláda nevytvořila speciální úřad.

Pokud by tuto agendu měla zpracovat soukromá firma, pak by na místo vyslala asi dvacet lidí, kteří by se během jednoho týdne se všemi sto padesáti podnikateli potkali, sepsali by jejich poškození a potřeby, a vše by nafotili. To úředníci neudělají, protože by museli vytáhnout paty z kanceláří (z těch vycházejí jen na kontroly, ne na pomoc podnikatelům).

Tak malý počet poškozených občanů v tak specifické situaci (po dopadech živelné katastrofy) je nutné a možné zvládnout s individuálním přístupem a s lidskou vstřícností. To oprávněně od úředníků očekáváme; jinak bychom je totiž nepotřebovali a vše by mohl zpracovávat automat.

Kromě formalistického jednání vlády je nutné odmítnout i pokryteckou „pomoc“, jakou bez myšlenky a odpovědnosti vláda nadefinovala. Odklad zaplacení daně či odklad splátky zálohy na daň probléme neřeší, jen mají vytvořit dojem řešení. A vláda kromě oblíbených odkladů (už jsme se s nimi seznámili v koronakrizi) opět přichází s dotacemi.

Co je na dotacích tak špatného? Přece to, že jsou nenárokové, o všem rozhodují úředníci a v konečném důsledku je příjemce dotací stále pod hrozbou různých finančních sankcí. To je první skupina důvodů, proč mají ministři a jejich úředníci dotace tak rádi. Tím druhým důvodem je, že to nejsou peníze ze státního rozpočtu, a ty jim tedy zbývají na uplácení vládních voličů.

Podnikatelské odbory vyzývají vládu, aby na záchranu malých podnikatelů a živnostníků v místech postižených tornádem přijala účinná opatření, a aby je přijala rychle. Stále platí, že pomoc musí být rychlá, jednoduchá a transparentní. Otázka však zní: Chce vláda zachránit 150 živnostníků v malých obcích? Zajímá pana Babiše a politiky kolem něj osud pár desítek lidí? Nebo je klidně nechají zkrachovat a padnout na dno?

Radomil Bábek
předseda výboru Podnikatelských odborů