Na začátku 50.let minulého století, kdy  komunistický režim rozpoutal v našich zemích teror, se ústy komunistických pohlavárů „kalila ocel“ a soudruh Urválek ji dokázal kalit opravdu razantně.

Paní doktorka Válková si chudák nevšimla, že bývalý řvoucí prokurátor se na její odborné práci připodepsal a jak dále sdělila v médiích, ani pana doktora Urválka neznala. Jeho minulost, jeho procesy, i když vystudovala právní fakultu.

Sice 99% populace při vyslovení jména Urválek začala i za dob jejích studií blednout (nikoliv závistí, nýbrž strachem), ale buďme k vyjádření paní doktorky shovívaví a věřme jí její neinformovanost. A dokonce ani na té chodbě dotyčného ústavu, kde začátkem 80.let vypracovala tu odbornou práci, doktora Urválka, odborníka na vykonstruované procesy, nepotkávala. Škoda, mohl paní doktorce předat řadu zkušeností, které by možná ve své pozdější kariéře využila.

Úřad ombudsmanky, korýtko pro kariéristky

Se slzou na víčku následně v nejobjektivnějším médiu v naší zemi celému národu sdělila, že nebude kandidovat na ombudsmanku. A prozradila, jak se již na kandidaturu těšila. Vždyť již v současné funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva začala nenápadně prosazovat přijetí Istanbulské úmluvy, jednoho z nejzrůdnějších dokumentů bortící rodinné uspořádání zaváděním genderových nenormálností a zřízením neodvolatelného nadnárodního orgánu, obdobě norského Barnevernetu, který je znám svými hrůznými metodami svévolného odebírání malých dětí.

Ale buďme k paní doktorce spravedliví, jiní mladší kandidáti (určitě s těmi správnými názory) „příležitost“ prokázat svůj charakter nezbytný pro vykonávání této funkce neměli.