NKÚ zjistil, že MK nesledovalo dopady poskytnuté podpory, netransparentně hodnotilo žádosti, poskytlo dotace v rozporu s nastavenými podmínkami a za sedm let provedlo pouze jednu veřejnosprávní kontrolu. Na podporu digitalizace knihoven vynaložilo Ministerstvo kultury v kontrolovaných letech 446,7 mil. Kč ze státního rozpočtu a „Národního plánu obnovy“. NKÚ se zaměřil na tři příjemce dotací, kterými jsou největší veřejné knihovny v ČR; mezi nimi Národní knihovna ČR (NK ČR) a Národní technická knihovna (NTK).
NKÚ ke kontrole vybral vzorek 72 projektů v celkové hodnotě téměř 70 mil. Kč. Kontrola ukázala, že projekty mají pozitivní dopad na služby poskytované sítí knihoven ČR. V letech 2017 až 2023 bylo např. zpřístupněno téměř 80 tisíc zdigitalizovaných historických a vzácných dokumentů z fondů NK ČR a knihovna ochránila či přeformátovala celkem 564 svazků čítajících přes 416 000 stran. NKÚ ověřil, že nedochází k duplicitní digitalizaci identických dokumentů.
Kontroloři zjistili, že Ministerstvo kultury poskytlo 24 projektům z kontrolního vzorku dotaci ve výši 12,7 mil. Kč v rozporu s právním předpisem. Vyplatilo jim totiž 100 % rozpočtovaných nákladů, přestože příslušné nařízení vlády stanovilo, že maximální výše dotace mohla činit 70 % těchto nákladů. Podle NKÚ se jedná o skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. MK rovněž netransparentně hodnotilo žádosti o dotace, když z projednávání nevyloučilo členy komise, u nichž byla pochybnost o nepodjatosti. Tito členové se účastnili hodnocení 29 projektů, u nichž měli vazby na žadatele.
Líbí se vám, jak Elon Musk vystupuje k politickým tématům?Anketa
NKÚ upozorňuje na nedostatečnou veřejnosprávní kontrolu ze strany MK. Za sedm let provedlo pouze jednu kontrolu u jediného příjemce dotace. „Vzhledem k nedostatkům uvedeným v tomto kontrolním závěru lze považovat oblast poskytování dotací Ministerstvem kultury za rizikovou. NKÚ opakovaně upozorňuje na nízký počet veřejnosprávních kontrol prováděných Ministerstvem kultury, viz např. kontrolní akce NKÚ č. 18/19 (ZDE), č. 21/16 (ZDE) nebo č. 23/15 (ZDE),“ uvedl k tomu člen NKÚ Adolf Beznoska, který kontrolu řídil.
Národní technická knihovna čerpala v letech 2017 až 2022 na zpřístupnění elektronických informačních zdrojů* v rámci projektu „CzechELib“ téměř 1,1 mld. Kč z evropských strukturálních a investičních fondů a ze státního rozpočtu. Tyto peněžní prostředky byly podle NKÚ vynaloženy účelně a hospodárně. Díky projektu vzniklo národní centrum pro pořizování elektronických informačních zdrojů, čímž došlo k úspoře financí a ke snížení administrativy.
Kontrola ukázala, že NTK nepovažuje digitalizaci za jednu ze svých klíčových činností, ačkoliv ji má zapsánu ve zřizovací listině. Oproti Národní knihovně digitalizuje dokumenty z historických fondů pomaleji. NTK nedisponuje vyhrazeným pracovištěm pro digitalizaci knihovního fondu a technické vybavení k digitalizaci tvoří pouze dva zastaralé velkoformátové knižní skenery a jeden stolní skener. Mezi uživateli přitom narůstá preference digitalizovaných dokumentů. Podle NKÚ je žádoucí, aby NTK proces digitalizace dokumentů zrychlila. Nedostatky objevili kontroloři v archivnictví a spisové službě NTK.
Od roku 2011 se v ČR řeší zavedení povinného výtisku elektronických publikací. Ačkoliv MK návrh příslušného zákona již předložilo, do ukončení kontroly NKÚ nebyl tento návrh projednán a schválen Parlamentem ČR.
Poznámka:
* Souhrnný název pro elektronické časopisy, elektronické knihy a speciální databáze významné především pro oblast výzkumu a vývoje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva