Alespoň tak ji mediálně avizuje vedení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) s tím, že stavba je rozdělena na sedm úseků a první by měl být hotov v roce 2021. Tímto prvním úsekem je oprava Negrelliho viaduktu a podle generálního ředitele SŽDC, Jiřího Svobody, by rekonstrukce měla umožnit zavedení traťové rychlosti 60 km/h. To není mnoho, když uvážíme, že rychlostní zkoušky metra trasy se provádějí při rychlosti 90 km/h.

Co je ale nejpodstatnější, je doba výstavby rychlodráhy, která je pro dopravní obsluhu pražského letiště důležitá. Předpoklady, že rychlodráha přinese rozvoj Prahy v oblastech Dlouhá míle apod., jsou sice hezké, ale stále to neřeší to podstatné. A to, kdy opravdu začne odvoz většiny cestujících z pražského letiště rychlou, komfortní a ekologickou dopravou. Touto zmiňovanou rychlodráhou to zjevně jen tak brzy nebude.

Pražské letiště, jak potvrzuje Hospodářská komora, v roce 2018 odbavilo téměř sedmnáct miliónů cestujících a jen malá část, tedy něco přes sto tisíc, využila pražské letiště jako místo pro další transfer. To znamená, že drtivá část měla Prahu jako cílovou destinaci. Otázka, jak rychle a čím tyto cestující dopravit z letiště alespoň k nejbližšímu metru, je tedy na pořadu dne. Pojem rychlodráha se u nás skloňuje již od roku 1994 a přiznejme si, že ani v roce 2024, tedy za dvacet let se touto rychlodráhou cestující z pražského letiště asi dopravovat nebudou.

S další výstavbou metra A směrem na letiště pražský metropolitní plán nepočítá a ani současné vedení pražské radnice tento plán nehodlá změnit. Prioritu dostala trasa metra D.  Prodloužení tramvajové trati směrem k letišti se také nejeví jako reálné a tak všichni, až trochu odevzdaně, čekají, kdy se stát prostřednictvím SŽDC na pražské letiště došourá se svou údajnou rychlodráhou.

Ačkoliv dnešní elektrobusy, zvláště tříčlánkové, kapacitně představují skvělou alternativu k uvedenému železničnímu plánu, a jejich dojezdy na baterie se výrazně zvyšují, o této alternativě, jako o obsluze pražského letiště, se nikde nehovoří, nikde nepíše a nikdo ji zřejmě neplánuje. Přitom výstavba takovéto účelové trasy by byla rychlá a v principu jednoduchá. Plánovaná rychlodráha má vést až do Kladna, proto není důvod tento železniční projekt při případné výstavbě elektrobusové dráhy rušit.

Ostatně, co už může být pro cestující lepší, než když si místo jedné varianty mohou vybrat ze dvou. Uvážíme-li, že drtivá část pasažérů leteckých společností se dále v Praze dopravuje veřejnou dopravou, pak další alternativy pro obsluhu letiště Václava Havla by měly být přezkoumány. A vzhledem k tomu, že Letiště Václava Havla v Praze v loňském roce zvýšilo provozní zisk o téměř 600 milionů korun a stejně tak se vedlo i dalším státním společnostem propojeným s letištěm, pak by ministerstvo dopravy mohlo zauvažovat, že čekání na rychlodráhu by se mohlo doplnit i jiným rychlejším rozhodnutím.

Rudolf Mládek