A vzpomínám na plný Václavák, plný především pražských pepíků, jak si utírali slzy, když pan Havel bouřil proti lži a nenávisti a vzýval pravdu a lásku.

Uplynulo třicet let a vzpomíná se řídce Havel a na pravdu a lásku jako by se úplně zapomnělo. A kvete lež a nenávist.

Když Havel mluvil o demokracii, každý si o ní na tom Václaváku snil po svém. Ukázalo se později, že vlastně Havel též. A pokud šlo o tu svobodu, bylo to s ní nemlich stejné. Když jsme chtěli uplatnit své sny o lásce, pravdě a svobodě, začalo to sakramentsky skřípat. Nejsnadněji se zapomnělo na pravdu a lásku. Nejhůř to dopadlo se svobodou. Mnozí si uvědomili, že jsou různé druhy svobody, třeba i svoboda krást.

Máme to za sebou. Pokud někdo tvrdí, že se transformace do nových zítřků podařila, pak prosím, ale trvám na tom, že za cenu, že se zapomnělo na tu pravdu a lásku. Velmi často se lže, až se hory zelenají. A někdy z řečníků čiší i nenávist. Tak například jsem si všiml, že pan Fiala svobodně a demokraticky (podle něj zcela určitě) lže, jako když tiskne, když tvrdí, že vláda selhala v boji s covidem, že ona může za vysoký počet mrtvých, že ona může za to, že EU nevyhostila vysoký počet ruských diplomatů ze svých ruských vyslanectví, protože pro to dostatečně nelobovala, zkrátka, že současná vláda musí pryč, zřejmě tak, aby to vzal do ruky Fiala a bylo dobře na nebi i na zemi.

Nu prosím, má-li někdo názor Fialy za svobodný a demokratický, pak já si dovolím vyrukovat s názory nanejvýš opačnými, také svobodnými a demokratickými. Jsem přesvědčen, že současná vláda udělala všechno, co v daném prostředí plném primitivní nenávisti představitelů tzv. opozičních partají a v prostředí vytvořeném Ústavou vzniklou z vidin vyvolaných euforickými mlhami popřevratových let, a v prostředí štvanice vyvolané některými médii - mohla udělat. To platí i o vedení boje s covidem, když doba ukázala, jak se úspěchy či neúspěchy boje s covidem všude, postupně ve všech zemích, houpaly jako na houpačce. Nikde však, a to zcela jistě, neprobíhal boj vlády s covidem tak jako u nás. V prostředí tupé nenávisti, kdy se spojila podstatná část médií s tzv. opozicí a zvolila jednoduchou taktiku, u níž se ani nemuselo příliš přemýšlet: ať vláda udělala co udělala  - přirozeně v naprosté většině na podkladě doporučení odborníků - všechno bylo špatně! Jen s něčím vláda vyrukovala, už ČT a opozice pozvala jedince (!), kteří usnesení vlády zpochybnili nebo dokonce zesměšnili. Že to mělo dopad na přemýšlení nepříliš přemýšlivých občanů není pochyb. Proto byla tak velká neochota plnit vládní příkazy u části obyvatelstva, neboť lidé byli zvikláni a nepřesvědčeni. Namísto toho, aby vládní opatření jak média, tak opozice aktivně prosazovaly.

Protože jsem přesvědčen, že tomu tak bylo, obrátil jsem se s výzvou na Sociologickou fakultu UK, aby zahájila výzkum, zda mezi počtem poslaneckých útoků opozice a počtem mediálních zpochybnění vládních usnesení - a mezi počtem úmrtí, jak po sobě šly - neexistuje zajímavá korelace. Byl by to nepochybně zajímavý úkol pro příslušné specialisty. Osobně jsem přesvědčen, že pozitivní korelace by se dokázala. Zatím však v této věci Sociologická fakulta UK neučinila asi nic. Jsem přesvědčen, že by mrtvých bylo méně, kdyby se média a opozice chovaly vlastenecky.

Opakuji, že Fiala ve svých tvrzeních, které jsem uvedl, lže. Zapomněl na Havla a jeho pravdu a lásku. Pěstuje lež a nenávist.

Potom ovšem je otázka, nač jsme vlastně ten převrat v r. 89 dělali.

Stanislav Zapletal