Shillerův P/E poměr

Shillerův P/E je populární nástroj k valuaci amerických akciových trhů, také známý jako cyklicky upravený P/E poměr, nebo Shillerův P/E 10, protože se pro výpočet používá 10 let dat. Základním údajem k valuaci jakéhokoli akciového titulu je očekáváný zisk. Poměr tržní kapitalizace k čistému zisku (P/E) je tak způsob, jak porovnat relativní valuaci akciového titulů k jiným.  Pokud je poměr vysoký, může to značit drahou akcií, je-li nízký je valuace méně přehřátá. Ruku v ruce s výší P/E multiplu jde i riziko a potenciální výnos investice. Budoucí potenciál pro devaluaci je totiž mnohem vyšší u akcií s vysokým P/E a potenciál pro růst je vyšší u titulů s nižším P/E. Výhodou Shillerova P/E poměru je v tom, že pro výpočet využívá data za posledních 10 let, upravená o inflaci a tak krátkodobé a irelevantní události tento poměr silně neovlivňují.

Nevýhodou je, že se trhy vyvíjejí a historická valuace tak nemusí být ideální srovnávací základnou s valuací dnešní. V současnosti je Shillerův poměr pro index S&P 500 na úrovni 28,50 bodu, kdy během současného medvědího trhu ukazatel strmě sestoupal z cca 38,60 bodu. Historicky se průměr pohybuje kolem hodnoty 17 bodů a relevantní technické hranice podpory se nalézají na 26,50 a pak níže kolem 23,50 bodu. Částečně by se dala současná zvýšená valuace ospravedlnit změnami v účetních praktikách a větším rozšířením zpětného odkupu akcií, což uměle navyšuje poměr vůči historickým hodnotám. Nicméně i přes to se zdají být americké akcie podle tohoto poměru zatím spíše dražší.

Buffettův indikátor

Jedná se o indikátor, jež si oblíbil nejznámější a jeden z nejúspěšnějších hodnotových investorů Warren Buffett. Tento indikátor se počítá vydělením indexu Wilshire 5000 (což je kapitalizací vážený index tržní hodnoty všech aktivně obchodovaných amerických akcií) hodnotou HDP (hrubý domácí produkt). Vzhledem k tomu, že akciové trhy odráží očekávaný střednědobý ekonomický vývoj a HDP vývoj současný, lze očekávat, že tento poměr bude relativně stabilní. Pouze technologickou inovací a výrazným zefektivněním práce se dá odůvodnit růst tohoto poměru. V současnosti se střední a odůvodnitelná hodnota indikátoru pohybuje zhruba kolem 130 procent. Oproti tomu hodnota indikátoru nyní ukazuje na 160 procent, což je o 24 procent výše než střední hodnota. Tedy i tento indikátor ukazuje, že jsou akciové trhy přehřáté v současné době, ačkoliv nijak extrémně. I tento indikátor má své slabiny. Internacionalizace zisků amerických společností vede k tomu, že společnosti mohou růst rychleji než domácí HDP, nebo i naopak. Také přechody mezi veřejně obchodovanými a soukromými společnostmi mohou vést ke změně tržní kapitalizace nezávisle na změně v HDP. 

Sektorově specifické korekce

Ačkoli valuační multiply ukazují, že americké trhy jsou zatím spíše drahé, je potřeba vzít v úvahu specifičnost současného medvědího trhu. Rostoucí sofistikace investorů vede k tomu, že jsou současné ekonomické podmínky silně predikované a trhy to odráží ve svém nacenění. V důsledku toho je nacenění jednotlivých sektorů ekonomiky výrazně rozdílné. Nejvíce ztrát utrpěly technologické společnosti, které se dají charakterizovat jako cyklické a růstové. Silně utrpěly i společnosti v oblasti telekomunikací a nemovitostí. Naopak defenzivnější tituly v oblasti distribuce potravin, energetické a zdravotnické společnosti rostly. Toto valuační rozložení odráží sentiment investorů, kteří se v očekávání zpomalující se ekonomiky rozhodli alokovat více do defenzivních titulů. Tyto defenzivní společnosti jsou tak v současné době naceněny štědřeji, než technologické a růstové společnosti, což bylo většinou naopak.

Například nyní je P/E poměr technologických společností přibližně: Apple (21,2), Google (17,7), Microsoft (24,2), Meta (12,4), nebo Tesla (34,8). V porovnání s tím, defenzivní tituly jako Coca-Cola (27,8), Walmart (45,4), Costco (36,5), nebo Procter & Gamble (26,7) mají relativně vysoké nacenění. Stejný obraz vytváří i porovnání dopředu hledících P/E poměrů (tržní kapitalizace ku předvídaným ziskům). Fundamentálně je ale tato situace neudržitelná, neboť je dlouhodobě neobhájitelná. Technologické společnosti s obvykle výrazně vyšším růstem tržeb a zisků nemohou být naceněny hůře, nebo stejně, jako defenzivní tituly, které v porovnání rostou jen velmi málo.

Závěr

Na závěr lze říci, že ačkoli jsou použité valuační indikátory nedokonalé, jejich přidaná hodnota je nesporná a v současnosti ukazuje na středně přehřáté americké akciové trhy. Rozumný investor by tak měl mnohem lepší vstup na trh, pokud by trhy ještě o 10 až 20 procent poklesly. Růstové a technologické akciové tituly se ale zdají být atraktivně naceněné už nyní. Dlouhodobě tak investice do těchto titulů bude s velmi vysokou pravděpodobností výnosná. Vzhledem k předpovědím analytiků na další vývoj trhů bych ale radil v současné chvíli investovat pomaleji a pozvolna.