Nechci se ovšem zahledět do historie, spíše si povšimněme průběhu oslav. Najednou rostou jak houby po dešti stromy republiky či slovanské lípy, zní nejen tóny hymny, ale polozapomenutých slovanských či sokolských písní, vlají národní vlajky či trikolóry.

To vše povětšinou v povinně organizovaném duchu, připomínajícím tak trochu vlajkami ozdobená vozidla po dobu mistrovství světa v hokeji. Jistě, důstojné připomenutí si vlastní historie je potřebné, dokonce velmi, a to nejen v dobách kulatých výročí. Něco důležitého tomu však chybí.

Ona úcta ke konání našich předků, osvojení si myšlenek, za něž byli ochotni položit, a mnozí opravdu položili své životy, přirozená láska k zemi, kde jsme se narodili, udělali první krůčky, v jejíž řeči jsme vyslovovali první slůvka, právě to je projev ryzího vlastenectví.

Nepodléhejme přílišnému pesimismu, že tato doba přiměla západní společnost podlehnout konzumu. I v dnešní době najdeme vlastenecky smýšlející Čechy, jen nejsou tak viditelní. Mezi takové významné postavy patří nepochybně předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

Právě my, členové Vlasteneckého sdružení antifašistů České republiky, které před mnoha lety z prostředí ČSBS vzešlo, se na pietních aktech spojených s uctěním památky obětí německého nacismu setkáváme s Jaroslavem Vodičkou pravidelně. Z titulu své funkce patří k nemnoha řečníkům, jeho projevy na rozdíl od ostatních postrádají politická klišé, zato nutí pozorného posluchače k zamyšlení. Jejich hluboce vlastenecký obsah nejednou vzbudil nevoli konformních politických představitelů.

A nejen projevy, ale i činy. Naposledy třeba oceněním poslance Zdeňka Ondráčka za jeho podporu aktivitám ČSBS v Ústeckém kraji a financování oprav pomníků obětem první a druhé světové války z vlastních zdrojů. Který z poslanců věnuje část svých neustále se zvyšujících platů na nikoli populární, ale o to záslužnější účel, kterým je uchovávání paměti národa?

Zaslouží si předseda ČSBS za udělení medaile poslanci Ondráčkovi takový mediální lynč? Bylo nutné zrušit akci v Senátu k 100. výročí vzniku ČSR? Samozřejmě těm, kteří se snaží za každou cenu vymazat paměť národa, vykořenit niterné vlastenectví a vytvořit z mixu starobylých evropských národů a novodobých přivandrovalců „nového Evropana“, je každá špinavost dobrá.

My z Vlasteneckého sdružení antifašistů ČR věříme, že se s Jaroslavem Vodičkou budeme potkávat na akcích ke vzpomínce na naše předky, kteří v boji za svou vlast položili své životy, i v příštím roce. Jeho slova jsou inspirací do naší další práce.