O připravovaném útoku HN na Václava Klause v rámci aféry sovětský dluh jsme věděli od počátku května 2021. Dostali jsme osm detailních otázek na téma půjčky Sovětskému svazu, o níž rozhodla vláda premiéra Ladislava Adamce 10. listopadu 1989. Na tyto otázky jsme v rozsahu několika stránek odpověděli 7. května 2021. Následně jsme 14. května odpověděli i na doplňkový dotaz. Hospodářskými novinami bylo slíbeno, že celou naši odpověď otisknou současně se svým novinovým textem do „boxu“, a to ve stejném vydání novin. Neučinili tak, proto oba tyto texty zveřejňujeme alespoň zde:

Souhrnná odpověď Václava Klause na otázky Hospodářských novin ze dne 5. května 2021

Dne 5. května 2021 jsem dostal z Hospodářských novin (redaktorka Jelínková) sérii osmi otázek, které nemá smysl odpovídat jednotlivě, proto souhrnná odpověď.

Nejdříve uvádím těchto osm otázek:

1. Víte o tom, jak vznikl dluh Ruska vůči ČR 1,3 miliardy dolarů (dohoda mezi ČSSR a SSSR z 10. listopadu 1989)?

2. Rozhodl jste jako ministr financí o poslání peněz na základě této dohody o půjčce? Schválilo poslání peněz Federální shromáždění?

3. O kolik splátek šlo a v jakém období? Na co přesně peníze SSSR sloužily? Proč je Československo poslalo? Panovala tehdy na zaplacení peněz všeobecná shoda?

4. Jak se Vaším poradcem stal Zdeněk Rachač? Co přesně jste s ním konzultoval? Víte o tom, že byl před revolucí spolupracovníkem StB? Kdy jste se poznali?

5. Proč Rachač dostal na starosti vymáhání Ruského dluhu v době, kdy jste byl ministr financí a následně premiér?

6. V roce 2012 se Rachač stal členem představenstva firmy Falkon Capital, která na přelomu tisíciletí působila jako prostředník pro vymáhání ruského dluhu. Jak si vysvětlujete, že se Rachač objevil právě ve strukturách Falkonu, který na dluhu dohodou s Českem vydělal?

7. Jak zpětně hodnotíte dohodu o splacení Ruského dluhu, kterou vyjednala vláda Miloše Zemana? Byla pro ČR výhodná? Zaplatilo Rusko, co mělo?

8. Znáte se s Anatolijem Čubajsem? Označil byste ho za svého přítele? Řešili jste někdy spolu Ruský dluh a roli RAO JES?

Jako preambuli ke svým odpovědím chci uvést následující text:

Otázky kolem „ruského dluhu“ jsou kladeny způsobem, který nenaznačuje snahu udělat si jasno v nějakých dávných událostech. Spíše z nich čiší snaha vyrobit kauzu a po třiceti letech vypustit mlhu podivných spekulací, konspirací a „přišití“ zodpovědnosti či nějaké viny za údajná pochybení a machinace. V tomto smyslu je úplně jedno, co odpovím. Přesto se o to pokusím.

Otázkami deblokace starých dluhů jsem se nikdy přímo nezabýval. Za mého fungování na Federálním ministerstvu financí (do června 1992) a ve vládě České republiky (do konce roku 1997) jsme otázku deblokace ruských dluhů ruské straně několikrát formulovali, ale žádné pozitivní odpovědi od ruské vlády jsme se nedočkali. Nebyli jsme tím překvapeni, nastal rozpad jak Československa, tak Sovětského svazu a otázka nástupnictví byla dlouhou dobu ne plně jasná. A navíc obě země měly zcela jiné starosti.

Čili, za mne se nic nedeblokovalo (netuším samozřejmě nic o nějakých miniaturních položkách). Pokud si dobře vzpomínám, problematika deblokace ruského dluhu byla řešena v éře premiérování M. Zemana, ale to se mne už netýkalo.

O dohodě mezi ČSSR a SSSR z 10. listopadu 1989 nic netuším, ani nevím, je-li to správné datum. Otázky, které mi jsou redaktorkou Jelínkovou kladeny, jsou zcela zmatečné. Byl-li to dluh Ruska (zřejmě SSSR) vůči ČSSR, jak zní otázka č. 1, pak není jasná formulace ve třetí otázce „Proč je Československo poslalo?“ Byl-li to dluh Ruska, pak není důvod, aby Československo něco posílalo, pak by mělo spíše něco dostat. Proto mluvíme o deblokaci dluhu.

Jméno Zdeněk Rachač neznám, asi byl jedním z několika stovek pracovníků Ministerstva financí, ale v žádném případě nebyl mým poradcem. Nikdy jsem s ním nic nekonzultoval, nic o něm nevím a na otázku „Kdy jste se poznali?“, musím odpovědět, že jsme se nepoznali.

V mé éře na Ministerstvu financí měl otázku deblokací na starosti náměstek Rudlovčák, eventuálně ředitel odboru vnějších finančních vztahů Větrovský. Více by o tom mohl vědět můj následovník ve funkci ministra financí Kočárník. Protože jméno Rachač neznám, netuším, že či zda byl členem představenstva firmy Falkon Capital. Měl se jím stát podle Vaší otázky v roce 2012, což bylo dvacet let od chvíle, kdy jsem naposledy vstoupil do budovy Ministerstva financí.

Dohodu o splácení ruského dluhu, kterou vyjednala vláda Miloše Zemana, neznám. To bych ji teď musel studovat a vydat o ní nějaký následný dodatečný soud. Obecně mohu říci pouze to, že deblokace pohledávek tohoto typu jsou velmi komplikované a že je obtížné jejich úspěšnost hodnotit bez zcela detailní znalosti všech okolností.

Anatolije Čubajse znám, několikrát – třikrát, čtyřikrát – v životě jsem ho viděl. Nejprve jako člena ruské vlády, potom v minulém desetiletí na několika konferencích. Považoval jsem ho – v dobrém slova smyslu – za významného ruského reformátora postkomunistické éry, ale slovo přítel by bylo neadekvátní nadsázkou. Nic špatného si ale o něm nemyslím. Ruský dluh jsme spolu nikdy neřešili ani jediným slovem. Co znamená zkratka RAO JES, nevím. A nemám žádný důvod hledat to na internetu.

Václav Klaus, 7. května 2021

Odpověď Václava Klause na doplňkovou otázku Hospodářských novin ze dne 13. května 2021

Otázka: Máme informace, že na základě smlouvy z 10. listopadu 1989, kterou schválila Adamcova vláda, odeslala půjčku Sovětskému svazu v přepočtu na 1,3 miliardy dolarů až vláda, v níž jste byl Vy ministr financí. Tak vznikla tato část dluhu Ruska vůči pozdější České republice. Pamatuje si na to? Z jakých důvodů jste tak učinil? Víte, co se s penězi stalo?

Odpověď: Opakovaně říkám, že o jakési smlouvě z 10. listopadu 1989 nic nevím. Dokonce neví nic všichni z těch, kterých jsem se mohl v současnosti zeptat. Je to už 32 let. Stalo se to ještě za komunismu, kdy to určitě byla smlouva, která nebyla veřejně diskutována. Prohlíželi jsme teď tehdejší deník Právo a ani tam o této smlouvě nebyla sebemenší zmínka.

Agresivní otázka: „Z jakých důvodů jste tak učinil?“ je zcela absurdní. Nic jsem neučinil. Mohu pouze spekulovat. Nemyslím si, že šlo o půjčku Sovětskému svazu. Mohly to být jedině jakési rámcové úvěrové podmínky pro zajištění nějakých dodávek (železná ruda, ropa či plyn) ze Sovětského svazu a ty se pak splácely – jako v případě všech dalších mezinárodních dohod – automaticky, bez jakéhokoli následného rozhodování vlády. Ale to je pouze můj dnešní dohad.

Václav Klaus, 14. května 2021

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.