A tak se ptám, proč správu památek, zkoumání pravdivé, mnohdy spletité, historie lidských osudů nepřevezmou obce, kraje a koneckonců stát?

Někdy mi připadá, že jsme se učili úplně jinak předmět dějepis, co se týče moderních dějin. Již uvedené výklady byly spíše tabulkové.

Je hrozné a donebevolající, že se v tematice Holocaustu hraje spíše o nekřesťanské peníze, kdežto utrpení obětí a životy pozůstalých zůstávají úplně stranou.

Jsem toho názoru, že obyčejní lidé, jakožto pamětníci, kteří přežili druhou světovou válku, by měli mít prostor k vyprávění o této zlé době, kdy našemu národu hrozil úplný zánik. Spolupráce se vzdělanými historiky musí být rovněž možná.

Jsem velice smuten z dnešního překrucování dějin. Rozdávají se majetky pochybným vrchnostem, narušují se  Benešovy dekrety prospěchářskými soudními spory, což je výsměch vůči našemu národu i obětem nacistického řádění.

Také jsem velice smuten, že Evropské unii vládne doslova a do písmene Německo - náš nebezpečný soused, který chystá další Holocaust skrz migrační politiku, kde už jsou tzv. neprůchodné (no-go) zóny s totalitním právem Šária! Proto nastal Brexit - odchod Velké Británie z Evropské unie!

A proto se musejí Evropská unie i evropské státy poučit ze svých dějin; dané státy, obce a kraje musejí převzít správu památek obětí Holocaustu bez prospěchářských pletich a podrazů.

Zároveň křesťanské církve i Izraelité musejí konečně otevřít své oči, aby se nešťastná a nebezpečná historie neopakovala vůči původnímu obyvatelstvu evropských států.