V jistém smyslu se jedná o průlom. Řekl bych, že se Janouškovi konečně podařilo probudit veřejné mínění.  

Podle mne sice mnohem víc tím, jak se pokoušel zbavit Vietnamky, která se ho odvážila obtěžovat, než kolibříky z telefonátů s primátorem Bémem.  

Nemusíme se ptát, jestli by reakce na Janouškovy machinace byla tak intenzivní, kdyby se nedopustil závažného trestného činu. Je zřejmé, že nebyla. Takové rozhořčení veřejnosti, které donutí politiky i orgány činné v trestním řízení přimět k mimořádně rychlé reakci na úvodní vystoupení policie, které mělo velmi nepříjemnou pachuť nadstandardního přístupu k důležité postavě podnikatelsko-politického polosvěta může vyvolat pouze akce, o jejímž hodnocení nejsou pochybnosti.  

Mobilizující reakce veřejnosti je tím nejúčinnějším krokem k nápravě politické scény. Konec konců vždyť kotvou demokracie je veřejné mínění. Jenže v politických hrátkách je těžké se orientovat s takovou jistotou, jako v případě násilného trestného činu. Kontrola nad politickými stranami je pak zákonitě slabší.  

Nicméně stupeň znechucení ze stavu politiky je už tak vysoký, že strany, které na něj nebudou reagovat, budou mít ve volbách potíže. Není náhoda, že je Jiří Dienstbier nejpopulárnějším politikem. Dokázal si získat důvěru. Tudy vede cesta do budoucnosti. Není možné si představovat, že se zruší politické strany. Vyměnit je třeba stranické představitele, pokud na nich ulpí stín podezření z korupce.  

Proto je absurdní holešovská výzva:naplnění jejích cílů by vedlo k chaosu a k anarchii. Vládnutí opotřebovává všechny politické strany, i ty nejlepší a nejstarší. Na konci vlády konzervativců, po období Margarety Thatcherové, britská konzervativní strana zapáchala korupcí na dálku. Poslanci si nechávali platit za interpelace, atd. Strana si odpočinula v opozici, očistila se od korupčníků a stala se zase volitelná.  

Bylo by dobře, kdyby ČSSD pobytu v opozici využila také. Jeden Dienstbier ani jedna Benešová nestačí. ODS bude nejspíš potřebovat karanténu v opozici, ovšem pokud neudělá nic, může se dřív marginalizovat jako pravice na Slovensku.  

MFD seznámila čtenáře s obsahem telefonátů, které primátor Bém vedl z otevřeného aparátu. Co ale stalo s tím malým telefonem, vybaveným šifrováním, jehož prostřednictvím primátor vedl důvěrné rozhovory? Z dosud zveřejněných informací není jasné, jestli se někdo pokusil obsah těchto rozhovorů dešifrovat? Přitom by to neměl být nesplnitelný úkol. Podle serveru http://www.mobilemag.com je 12 z 15 komerčních kryptovacích algoritmů prolomeno. Pokud by policie dostala za proritní úkol – i za cenu spolupráce s jinými státy, aby kód prolomila, pokročili bychom mílovým krokem k očistě našeho politického dvorku.

Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.