Případ Skripal na mne působil od prvního počátku velice amatérsky, protože zaprvé obě oběti atentátu přežili, což by profesionálové nedopustili, za druhé, nebylo jasné, proč použili nervově paralytický plyn, který je primárně určena pro bojové nasazení a za třetí látku, jejíž původ rychle umožní ukázat na Sovětský svaz, resp. Rusko, jako jejího výrobce. Připomínám přitom, že ruská rozvědka má dlouhodobě vynikající pověst. Jen pro osvěžení paměti: „Sovětské Rusko, bolševici, překonali v tomto oboru vše, co lidstvo kdy dosáhlo,“ upozorňoval již v roce 1928 šéf zpravodajství ministerstva vnitra ČSR, Jan Hajšman, „a nelze dobře říci, kam až sahá bolševická politika a kde začíná konspirace; nelze rozeznati, co je služba informační, co špionáž, provokace, propaganda...“

Případ Skripal pověsti ruské vojenské rozvědky rozhodně neodpovídá. Laskavého čtenáře bych v této souvislosti rád upozornil na tvrdý výcvik ruských Spetznac: zde a zde. Není mi jasné, jak špičkově vycvičení příslušníci GRU mohli útok na Sergeje Skripala a jeho dceru takhle zpackat. Nedokážu poukázat ani na jediný pozitivní přínos či prospěch, který tato akce Rusku přinesla. Není mi vůbec jasné, proč by to Rusové dělali.

Ruští špioni se, podle své působnosti, dělí na tři typy:

1. lidé vyslaní na hloubkové (dlouhodobé) operace. Jedinec či rodina dostanou novou identitu, najdou si v dané zemi byt a práci, nebo jsou pro ně zakládány krycí obchodní firmy, nejlépe dovozní a vývozní společnosti. Už v zájmu vlastní bezpečnosti dělají vše proto, aby se svým okolím co nejvíce splynuli;

2. oficiální zástupci Ruské federace pracující jako diplomaté nebo úředníci na vyslanectví. Obvykle obdrží diplomatickou imunitu a nemohou být v případě odhalení stíháni. Cíle, na něž se zaměřují, jsou rázu politického, vojenského, ekonomického a průmyslového;

3. lidé z podnikatelské sféry, novináři, vědci, umělci a sportovci, kteří krátkodobě či dlouhodobě pracují pro  některou z ruských zpravodajských služeb.

Vyhoštění špionů II. typu bylo dlouhodobě připravováno jako součást boje o udržení americké hegemonie, nadvlády nad světem, kterou ohrožuje Čína ekonomicky a Rusko vojensky. Je naprosto zřejmé, že chcete-li Rusko vojensky oslabit, mimo jiné mu co nejvíce mu ztížíte získávání špionážních informací, což se stalo. Rusové jako svoji odvetu, představili světu rakety „Sarmat“ (ZDE) a „Gazela“ (ZDE), známou jako „vraha satelitů“. Obávám se, že s Ruskem jsme na prahu minimálně nové studené války a s Čínou v té obchodní. Připomínám v této souvislosti, že USA nedávno uveřejnily seznam 1,3 tisíce čínských výrobků, na něž může být uvaleno dovozní clo, jímž chce Washington překonat mnohamiliardový obchodní deficit s Pekingem. Čínská státní rada na oplátku rozhodla zavést 25pct clo na 106 druhů dováženého zboží z USA, včetně sojových bobů, automobilů a výrobků chemického průmyslu. Zbývá pouze jedna otázka: „do jaké míry jsou naladěny obě strany jít v ekonomické válce až do hořkého konce“? Připomínám, že historie nejednou ukázala, že bojovat se silnými protivníky na dvou frontách se nevyplácí. Moc bych na udržení americké hegemonie nevsadil.

Vít Klíma

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.