Devět z deseti spotřebitelů považuje za rozumné poskytovat staré oblečení, nábytek a domácí spotřebiče k dalšímu využití. Ochotu realizovat tato řešení ale obvykle sdílí už méně lidí. Vyplývá to z internetové ankety na stránce ZDE, v níž se Hospodářská komora dotazovala náhodně téměř čtyř tisíc lidí, které kroky pro ochranu klimatu mají podle nich smysl a které jsou ochotni realizovat. Podle Hospodářské komory by státní instituce, neziskové subjekty, výrobci i obchodníci měli lidem, kteří pohlížejí na svou spotřebu i z environmentálního hlediska, jít více naproti. Apeluje proto na větší osvětu.

„Všichni přece potřebujeme kvalitní životní prostředí, ve kterém můžeme spokojeně žít my i naše děti. Klimatickou změnu bychom proto neměli zlehčovat, na druhou stranu bychom ale měli používat vlastní rozum. Možná že více než nerealistické plány, napsané evropskými byrokraty, přírodě více pomůže individuální odpovědnost lidí za životní prostředí,“ komentoval výsledky ankety prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ten zároveň poukázal na absurdity z posledních měsíců, tedy z období pandemie nebo rychlého růstu cen energií. V době, kdy se v EU mluví o nutnosti omezit neekologické chování, aby byly zbrzděny klimatické změny, do ostravských hutí a tepláren se začalo vozit uhlí z Austrálie. V době pandemie covid-19 nebe křižovala prázdná letadla, jež za sebou nechávala značnou uhlíkovou stopu jen kvůli pravidlu, že letecké společnosti mohou ztratit nepoužívané letecké sloty.

Už to, že se do ankety zapojily skoro čtyři tisíce spotřebitelů, podle Dlouhého ale naznačuje, že lidem není životní prostředí, v němž žijí, lhostejné, a že o cestách k čistšímu ovzduší bez škodlivin a obecně o klimatických změnách přemýšlejí. Jako řešení dopadů klimatických změn ale upřednostňují pragmatičtější kroky, anketa naznačuje jejich ochotu změnit své spotřebitelské chování.