To se ovšem nenaplnilo, neboť koruna až do dubna posilovala. Následně sice otočila a mírně oslabila, ale i tak je ale silnější než v době, kdy Nomura vyslala své varování.

Tento týden opět, i když s menší pompou a mediálním pokrytím, varuje Nomura prostřednictvím médií, že podle jejího ukazatele Damokles bude Turecku, České republice, Srí Lance a Rumunsku během 12 měsíců hrozit měnová krize.

Tvrdí přitom, že 64 % z 61 krizí od roku 1996 předpověděla správně. To zní děsivě, ale osobně se nějakého dramatického oslabení koruny nebojím. Běžný i finanční účet platební bilance jsou v pohodě. Není tu nic alarmujícího, proč by měla koruna výrazně oslabit. Jediným vážným problémem jsou veřejné finance, ale jen v případě rozpočtového deficitu. Celkový dluh je navíc hluboce pod průměrem eurozóny. Mírný prostor pro oslabení vytváří skutečnost, že rozdíl v úročení koruny a eura bude menší. Koruna bude tedy úrokově méně zajímavá, ale to by mohlo posunout kurz dolů o desítky haléřů, nikoliv korun.

ČNB si slabou korunu nemůže dovolit

České národní banka má navíc v poměru k HDP ohromné devizové rezervy a může se oslabování koruny velmi úspěšně bránit. Těžko si tedy představit dramatický propad kurzu. Centrální banka si vzhledem k inflaci slabou korunu nemůže dovolit.

Oslabení koruny o 3 nebo 4 % není pro domácnosti nic zásadního. Pokud mají příjmy a výdaje v koruně, nemusí je kurz zajímat. Přemýšlet o výměně korun na eura a zpět přinese jen náklady na transakci, takže na tom člověk ještě s velkou pravděpodobností prodělá.

Pokud bych už koruně nevěřil, rozhodně bych neutíkal k dolaru či euru, ale nakoupil bych rezervní zlato, jehož cena má dlouhodobě tendenci růst.  Já koruně nicméně důvěřuji. Nejsme Turecko, kde lidé utíkají od liry a raději se kvůli opravdu vysoké inflaci dobrovolně uchylují k euru. Naše inflace je v současnosti již pod kontrolou, a navíc je nižší než na sousedním Slovensku, kde se eurem platí. Koruna je dobrá měna.