Za minulého režimu, takzvaného reálného socialismu, neměli tito lemplové lehký život. Bohužel nyní, přibližně v posledních deseti letech se tito parazité množí jako láčkovci. Podle mého názoru je nikoliv zářným, ale odstrašujícím příkladem ministr školství Mikuláš Bek. Byl kandidátem tehdejší Komunistické strany Československa, kterou nazývá jeho stranická kolegyně Danuše Nerudová zločineckou organizací, do které mohla vstoupit, ale nevstoupila. Mylně jsem se domníval, že bude mít aspoň minimální smysl pro povinnost v resortu školství. Jako vystudovaný muzikolog předpokládám, že hraje na pořádně "falešnou flétnu". Nyní přejdu k meritu věci. Ministr Bek, který je od roku 2018 senátorem a zároveň ministrem školství, mládeže a tělovýchovy chyběl z 679 hlasování v horní komoře hned 520 krát. Na plénu navíc ani nevystoupil a ani nepředložil žádný zákon. Senát mu proplatí ročně na náhradách přes milion korun. Údajně se mu hlasování překrývá s jednáním vlády. Jsem si jist, že funkce ministra je práce na plný úvazek. Tak se ptám, proč ministr Bek funkci senátora nesloží, když ji nezvládá. Mimo jiné si myslím, že funkci ministra rovněž nezvládá. Příčinu vidím v číslech a v hamižnosti Mikuláše Beka. Loni si nechal senátor Bek proplatit 300 tisíc jako náhradu za nájem a vybavení kanceláře, 628 tisíc pro asistenty a 48 tisíc za internet a telefon. Bek čerpá měsíčně 57 000 korun na byt v Praze, i když podle Novinky.cz tráví v hlavním městě pouze tři dny v týdnu. Nabízí se mi otázka, zda by nemohl pracovat na zkrácený úvazek, včetně ohodnocení. Další benefit, na který má nárok, je služební auto s řidičem. Je zajímavé, že tento asociální ministr ze strany "Dozimetr" sděluje, že nemá peníze na nepedagogické pracovníky, jako jsou školníci, kuchařky, uklízečky a podobně.