Premiér Andrej Babiš dost vybočil, když na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti hájil plány na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně „i kdyby to mělo znamenat porušení evropského práva“ o státní podpoře. Copak o to, evropské právo se může změnit, jak ukazují reakce na technologický předstih Číny v řadě oborů. Možná, že bychom mohli Čínu v něčem napodobit. Jinou věcí však je, že u nás má jít o státní podporu něčeho, co získáme v době, kdy už to nebudeme potřebovat, zato za nepřijatelnou cenu a jako velmi dlouhodobou zátěž a brzdu konkurenceschopnosti.

Dlouhodobost je však za horizontem politického cyklu, kdežto prosazování velké státní investice působí okamžitě. Odborná debata o tématu prakticky neexistuje, všechno se žene za vyhlídkou velkých peněz, koupajících se v přízni hradního pána. Platit se to bude ona dlouhá desetiletí z daní, které mohly jít na něco užitečnějšího.

Jak je to s cenami, ukázala každoroční Zpráva o stavu jaderného průmyslu ve světě, kterou sestavuje uznávaný odborník Mycle Schneider. Má tam pěkný příklad z Ameriky. Analýza srovnatelných nákladů na energii (LCOE), které zahrnují celý životní cyklus zdroje, ukazují, že celkové náklady na obnovitelné zdroje už jsou nižší než na kogeneraci elektřiny a tepla z uhlí a plynu. Mezi lety 2009 a 2018 klesly náklady solárních elektráren o 88 procent a věrných o 69 procent. U jádra to bylo naopak, tam ceny vzrostly o 23 procent.

Proto taky roku 2018 zamířilo do větru a soláru osmkrát více peněz než do jádra. Zatímco do větrných parků zamíří 134 miliard dolarů a do soláru 139 miliard dolarů, investiční rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků soustředilo na tento účel celosvětově jen 33 miliard dolarů. A to ještě díky extrémně drahé elektrárně Hinckley Point C v Británii. Proto jsou nesrovnatelné i nové kapacity, které byly v loňském roce připojeny do sítě. Zatímco fotovoltaika přidala 96 GW a větrníky 49 GW, nové jaderné zdroje jen necelých 9 GW.

V deseti z 31 zemí s jadernou energetikou už byla loni výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (bez započítání vodních elektráren) větší než z jádra. Pokračují divoká tempa růstu alternativní elektřiny – u soláru o 29 procent a u větru o 13 procent, zatímco elektřiny z jádra přibylo jen 2,4 procenta.