Zbyněk Fiala: Body zlomu

20.09.2022 15:33 | Komentář
autor: PV

Možná už to začalo, ale jen pokud jde o nezvratné změny v důsledku globálního oteplování. Píše o tom Science Daily, který to převzal z prestižního vědeckého žurnálu Science. Pokusy hodit současné krizové problémy na „zelený úděl“ jsou tedy dost nešťastné.

Zbyněk Fiala: Body zlomu
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Text Science Daily ZDE.

Pokud globální teplota vzroste o více než 1,5 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí, můžeme překročit pět klimatických zlomových bodů ( tipping points), katastrofických scénářů, za kterými už není cesty zpět. Rizika se zvyšují s každou desetinou stupně dalšího oteplování, uvádí mezinárodní výzkumný tým v analýze zveřejněné v časopise Science.

Výzkum vedl David Armstrong McKay ze Stockholm Resilience Centre, University of Exeter a Earth Commission (Komise Země). Podle něj, „již nyní můžeme pozorovat známky destabilizace v částech ledových příkrovů západní Antarktidy a Grónska, v oblastech permafrostu, amazonských deštných pralesech a potenciálně se také převrací proudění v Atlantiku." (ZDE)

Mezinárodní vědecký tým kolem Stockholm Resilience Centre definoval celkem 16 bodů zlomu v životním prostředí na Zemi, které hrozí, pokud nedokážeme dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů. Varování zní, že pět těchto bodů zlomu hrozí už při dnešních teplotách: odtávají ledové příkrovy Grónska a Západní Antarktidy, probíhá rozsáhlé náhlé tání permafrostu, hrozí kolaps důležitého oceánského proudění v Labradorském moři a zaznamenáváme masivní odumírání tropických korálových útesů. Avšak už při globálnímu oteplení o 1,5 °C se přesouvají další čtyři body zlomu z kategorie „možné“ do kategorie „pravděpodobné“ a pět se vynořuje jako „možné“.

Studie nepracovala s vlastními údaji, ale probírala data z více než 200 dokumentů publikovaných od roku 2008, kdy byly body zlomu v klimatu poprvé přesně definovány. Vědci shromáždil důkazy pro body zlomu, upřesnili jejich teplotní prahy a charakterizovali časové osy takového vývoje i jeho dopady. Ze shromážděných dat vyplynulo, že seznam potenciálních bodů zlomu je třeba rozšířit z devíti na šestnáct.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

A ví se, jak tedy prezident odpověděl?

Myslím na tu otázku, co zde citujete? https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Hrncir-SPD-Jeden-z-deniku-pise-ze-se-student-zeptal-na-Pavlovo-udajne-clenstvi-v-KSC-790489 Dá se někde najít odpověď? Petra

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Přemysl Votava: Historické ohlédnutí, o kterém se v Brně mluvit nebude

12:16 Přemysl Votava: Historické ohlédnutí, o kterém se v Brně mluvit nebude

Po 80letech přijedou naši „milí“ krajané. Na milionech se nešetřilo, brněnská radnice přispěla, také…