Konference měla celkem věcný podtitul Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko. Zajímaví však byli i organizátoři, protože to byla první veřejná akce, na které se představilo Česko-čínské centrum Karlovy univerzity. Z čínských hostí byli přítomni vedle podnikové sféry hlavně diplomaté a vědečtí pracovníci. Ti si zase zaznamenali i výtky z české strany, že působení na čínském trhu naráží na spoustu bariér.

Ale věc je ve velice prudkém vývoji. Stačí se podívat na dokument, který zpracovalo čínské Národní rozvojové centrum spolu se sociálními partnery a je vystaveno na webu čínského velvyslanectví v Praze pod titulkem Vize a akce. Ve skutečnosti je Nová Hedvábná stezka pokusem nejen o lepší obchodní propojení (a uplatnění nějaké té oceli či cementu při stavbě železnic a přístavních terminálů), ale také o rozsáhlou reformu pravidel hospodářské spolupráce. Cílem je větší vyváženost, oboustranná otevřenost, akceptace obchodních zvyklostí, respekt k intelektuálnímu vlastnictví a další kroky, které mají Čínu posunout dále od postavení „zvláštního případu“.

Česko-čínské centrum na Karlově univerzitě je jedním z dokladů, že v první fázi našeho nového vztahu je klíčové vzájemné poznávání a respekt. Bylo to patrné i z tónu českých mluvčích.

V tomto příspěvku zaznamenám vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, který v úvodu konstatoval, že čínská ekonomika roste nejpomaleji za posledních 25 let, a přesto je to stále vysokých 6,9 procenta HDP ročně. Současná 13. pětiletka stanovuje, že hospodářství musí růst nadále nejméně o 6,5 procenta ročně.

Spolupráce už však nemůže stát na pouhém množství. Pětiletka si klade za cíl zlepšení skladby ekonomiky s důrazem na moderní výrobu, služby, vysokou produktivitu práce. Klíčovými slovy jsou inovace, věda a technologie. Roční výdaje na vědu a vývoj činí 2,5 procenta HDP ročně. Věda a technologie mají 60 procentní podíl na současném hospodářském růstu.