Od začátku loňského roku je to pořád stejné. Výkazy ekonomické kondice naší republiky kolísají kolem čáry ponoru. Teď jsme dostali další předběžnou informaci ČSÚ za druhé čtvrtletí, která se bude ještě upřesňovat, ale nečekejme nic jiného, než čemu se říká „černá nula“. Nic moc, jen o fous v plusu. (ZDE)

Očekávání veřejnosti jsou však negativní. Sledují se trošku prorockým statistickým ukazatelem, kterému se říká indikátor důvěry. Ten zaznamenává, zda je víc očekávání, že bude líp, nebo naopak, že bude hůř. Teď je bohužel víc těch druhých. Indikátor důvěry proto není nad stovkou, což by hlásilo optimismus v řadách průmyslu i domácností, ale pod stovkou, tedy že důvěra není a jsme na cestě bídy. Uvedený indikátor přitom padá docela rychle, jak ukazuje červencový pokles skoro o tři procentní body na 95 bodů. (ZDE)

Důvody známe. Rozvrácené trhy válkou a sankcemi, které dopadají nejvíc na nás. Chabá zahraniční poptávka, když všechno zajímavé na trhu obsazuje dokonalejší a levnější Čína. A drahá energie. Průměrné čtvrtletní ceny elektřiny za dodávky pro průmysl celkem v Česku se od začátku roku vrátily k nejvyšším hodnotám nad 5 tisíc korun za megawatt, a to je cena bez DPH a dalších daní a poplatků.

Co vynese taková vyhublá ekonomika na daňových příjmech? Vláda má velké oči, pokud jde o extrémně náročné výdaje za stovky miliard korun. Jednou jaderná elektrárna, jindy jaderné bombardéry. Od začátku roku 2022 Fialova vláda navýšila státní dluh o více než půl bilionu korun. Jen v loňském roce dluh vládních institucí stoupl o 233 miliard na 3,3 bilionu korun. Jen úroky tohoto dluhu už budou stát 100 miliard korun ročně. (ZDE)