Pozornost médií se soustřeďuje na fakt, že z čínské ústavy zmizelo omezení funkčních období prezidenta republiky, takže Si Ťin-pching by mohl teoreticky vést zemi hluboko do období, kdy se má stát nepopiratelnou světovou mocností s tváří moderního socialistického státu. Neznamená to však trvalé jmenování prezidentem, jen možnost znovu kandidovat. Boj o moc zrušen nebyl. Věnujme se proto naléhavějším věcem.

Bezpečnostní situaci země nepochybně ovlivní případná proměna vztahů mezi KLDR a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump už telefonicky informoval také své protějšky v Číně (prezidenta) a v Japonsku (premiéra) o souhlasu s přímým jednání se severkorejským Kim Čong-unem, které zprostředkoval nejbližší pomocník jihokorejského prezidenta Čchung Uj-jong. Ten se na zpáteční cestě z Washingtonu stavil ještě v Pekingu, aby informoval o podrobnostech, zatímco jeho kolega, náčelník Národní zpravodajské služby Korejské republiky zamířil za japonským premiérem Šinzo Abe.

Čína i Japonsko jednání oficiálně uvítaly. Čínský zájem je o něco hlubší, protože jde zároveň o ochránce KLDR, přes všechny spory, které mezi nimi vládnou. Kim Čong-un vyjádřil zájem o denuklearizaci Korejského poloostrova, pokud bude zajištěna bezpečnost KLDR, a o sjednocení Koreje. Čínu teď zajímá, o jaké garance pro KLDR se má jednat, byť zpočátku má zájem hlavně o uklidnění situace, která ještě na konci minulého roku hrozila preventivním úderem USA a jadernou válkou.

„Čína vždy vyzývala jak Jižní, tak Severní Koreu ke zlepšení vztahů a krokům k usmíření a spolupráci, a tak podporuje dialog mezi Severní Koreou a Spojenými státy,“ prohlásil čínský prezident. Nepochybně vidí obrovskou příležitost pro konstruktivní roli v geopolitickém problému číslo jedna.

Trochu ve stínu této události zaujalo čínské rozhodnutí podstatně urychlit rozvoj energetiky obnovitelný zdrojů. ČLR je k tomu tlačena tragickým stavem ovzduší, zamořeného průmyslovými emisemi. Ale i zde je příležitost k bodům při řešení globálního problému a zaplnění prázdného místa, které se uvolnilo po Spojených státech a jeho podílu při plnění Pařížských dohod. USA dokonce šláply na brzdu a začaly bránit dovozu čínských solárních panelů novými cly. Ale Čína si poradí díky nástroji, které je pro jiné nedostupný. Její centralizovaný systém umožňuje nastavit pravidla tak, že výroba klesat nemusí, užije se to doma.

Hned v úvodu jednání čínského parlamentu zaujala zpráva o vývoji ekonomiky, kterou přednesl premiér Li Kche-čchiang. Důležitější než tempa hospodářského růstu (letos „kolem 6,5 procenta“) je fiskální a finanční konsolidace země. Ještě na posledním sjezdu KS Číny se hovořilo o tom, že schodek rozpočtu nesmí omezovat potřebné investice, ale v tomto ohledu se nálada v posledních měsících změnila. Premiér Li teď ohlásil snížení plánovaného celostátního schodku z 3 procent na 2,6 procenta jako začátek cesty k vyrovnanějšímu rozpočtu.

Další omezení budou vyhlášena i na provinční a regionální úrovni, aby se zabrzdil prudký růst zadluženosti. Zejména státní banky dostaly jasné pokyny – a tohle už střílí i do Česka. Omezení státních úvěrů tvrdě dolehlo na čínskou skupinu CEFC, která v Praze buduje svoji evropskou centrálu. Hlavní zdroj jejích potíží je jinde, ale efekt je u nás hodně vidět.

Bankovní holding J&T Finance Group znervózněl po zprávách agentury Reuters, že CEFC China Energy má problémy s hotovostí a byla ochotna dát za krátkodobé půjčky úrok, dosahující v přepočtu až 36 procent ročně. Čínský partner, který zatím drží v J&T desetiprocentní podíl, chtěl navýšit svoji kapitálovou účast na polovinu. CEFC měla zaplatit 980 milionů eur (25 miliard korun) za 40 procent banky (k dorovnání polovičního podílu).

Úřad pro hospodářskou soutěž už na to kývl, ale blokuje to Česká národní banka, která by nejprve chtěla vědět, jaký je původ nabízeného kapitálu a zda je takového charakteru, aby neohrozil stabilitu banky.

Teď už však začala klást otázky i samotná J&T. V pondělním prohlášení uvádí, že pokud CEFC uspokojivě nevyvrátí zprávy o zásadních ekonomických problémech skupiny a jasně nevysvětlí důvody údajného stíhání jejího vrcholového představitele, je dokončení dalšího vstupu CEFC do J&T nepřijatelné.

Jenže necelá miliarda euro za českou banku jsou jen drobné ve srovnání s tím, co se mělo odehrávat na hlavním směru činnosti čínské skupiny. Rozjednán byl nákup 14 procentního podílu v největší ruské ropné společnosti Rosněft za 9,1 miliardy dolarů. Akcie měli prodávat americký investiční fond Glencor a katarský státní investiční fond.

Smlouva byla podepsána loni v Moskvě za účasti ruského i čínského prezidenta a platba měla proběhnout v průběhu roku. Jenže s touto obrovitou platbou nastaly problémy a staly se spouštěčem širších potíží CEFC. Moc toho nevíme, dokonce i místopředseda představenstva evropské pobočky CEFC Jaroslav Tvrdík prohlašuje, že neví víc než jiní.

Víme jen, že tyto potíže jsou velké, a čínský stát přichází na pomoc. V pátek měla zasáhnout čínská státem kontrolovaná konsolidační agentura Huarong Asset Management Co., Ltd. a poskytnout CEFC kapitálovou injekci, přesněji převzala balík pohledávek vůči CEFC a vyměnila je za odpovídající podíl na základním jmění CEFC. Takže žádné nové peníze, jen hašení starých dluhů.

Jestli to bude stačit na dokončení uvedeného vstupu CEFC do ruského ropného gigantu Rosneft, není jasné. Měl být financován z poloviny ruskou státní bankou zahraničního obchodu VTB a z poloviny zdroji, které si opatří CEFC sama. Ta chtěla získat státní úvěr doma, ale oslovení partneři odmítají. Naposledy jednala se státní Čínskou rozvojovou bankou.

Vstup China Huarong (státní je zhruba ze dvou třetin) do CEFC tak představuje první konsolidační krok, o kterém se dozvídáme. Později mohou přicházet i další. Ve skutečnosti Huarong poprvé zasahovala už v prosinci. Teď už jde tedy o druhou tranši „zestátnění“, kterou Huarong získává celkem 36,2 procenta akcií CEFC Hainan International holding.

Tím se upřesňují předchozí informace, že CEFC byla převzata nějakou státní agenturou. Nebyla převzata celá, jen třetina chajnanské pobočky, která je však klíčová pro akci Rosneft. A nebyla to šanghajská Kuo-šeng, kdo do toho vstoupil, jak se zpočátku psalo, ale pekingská Chua-rung (Huarong). Ledaže by to byly obě, ale potvrzena je zatím jen druhá…

Číně však evidentně záleží na tomto kontraktu s Ruskem, a tak nakonec dala přednost zásahu polostátní konsolidační agentury, tedy takovému vstupu, kdy má víc pod kontrolou řízení společnosti v potížích. Podobně o tom píše server Sinopsis, vydávaný za účasti Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty UK:

„Částečné financování transakce prostřednictvím vstupu čínské konsolidační agentury do příslušné entity CEFC naznačuje, že si stát pojistil tuto strategickou akvizici přímo, bez zprostředkování bankovním kreditem. To by také mohlo předjímat budoucí postup státu vůči celé společnosti: převzít strategická aktiva a zbytek rozprodat na pokrytí akumulovaného dluhu u Čínské rozvojové a dalších státních bank. Určitý precedent už existuje u dalších podobných společností, jako je Anbang nebo HNA.“

Podle těchto zpráv operace probíhá v režimu spolupráce se státními orgány, nikoliv v režimu nucené správy. Také zprávy o zadržení předsedy představenstva Jie Ťien-minga, se kterými přišel jako první honkongský list Cchaj-sin (Caixin), jsou možná přehnané. Není však vyloučené, že pravdu mají ti, kdo tvrdí, že ve hře je zadržení stranickou kontrolní komisí, o kterém se nedozvíme. O formální zadržení státními orgány však nejde.

Struktura China Energy Company Ltd., do které patří CEFC, je složitá. Těžiště čínských aktivit je v Šanghaji, hlavní sídlo má v Honkongu a evropská pobočka CEFC Group (Europe) Co. operuje z Prahy. Z Honkongu do Prahy přišlo na začátku března 13,5 miliardy korun na posílení kapitálu evropské skupiny. To má možná pomoci vyprostit část majetku CEFC v ČR, který byl zastaven i J&T. Například stadion Slávie. Zrovna teď, když to Milanu Škodovi jde…

Českou republiku spojuje s Čínou smlouva o strategickém partnerství, která byla podepsána během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Byla zamýšlena jako smlouva, ve které bude hrát ústřední roli na čínské straně provincie Če-ťiang. Je to jedno z digitálních center Číny. Hlavní město Chang-čou, sídlo Alibaby, realizuje první ucelený projekt „smart city“. Značná část rozvoje se tam odehrává značně inspirativní a perspektivní formou regionálních klastrů.

Bohužel, zatím se to vyvíjelo tak, že iniciativy se ujali obchodníci s realitami a zábavou. Tím zalehli zdejší trh. Z původního projektu zůstal jen stín, například drobná účast v leteckém klastru této provincie. Kdyby tedy krize CEFC přinesla prozření a návrat k původnímu projektu, bude jen dobře.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele