Také rozbor Jaroslava Ungermana z ČMKOS ukazuje, že násilné snižování kurzu koruny řeší problémy úplně jiného světa.
Nad důvody zásahu ČNB ve prospěch oslabení kurzu koruny kroutí hlavou makroekonom odborářské centrály ČMKOS Jaroslav Ungerman ve velice zajímavém příspěvku na Britských listech.

http://www.blisty.cz/art/71091.html

Poznamenává, že inflace sice klesá, ale vývoj v ČR není nijak atypický – harmonizovaný index spotřebitelských cen se v říjnu meziročně zvýšil v celé EU o 0,7 % a v ČR o 0,8 %, ale eurozóna nepůsobí dojmem, že by v tom viděla důvod pro nějakou akci. V Česku pomohly k nižší inflaci zejména pokles cen telekomunikačních služeb o 11 procent (z předchozí předražené úrovně) a důsledky mírného poklesu ceny ropy na světových trzích.

Ceny potravin, které se nejvíc týkají rozpočtů domácností s nižšími příjmy, dlouhodobě rostou, od roku 2005 už o 28 procent, a přispěl k tomu růst DPH na trojnásobek. V pozadí je to složitější - ceny rostlinné produkce (ceny výrobců) teď klesají (ale to je problém pojetí českého zemědělství, ve kterém dominuje velkoplošná výroba komodit – monokultury obilí, energetické plodiny – a kde se dá uspět jen ořezáváním nákladů, mizernými mzdami a přehlížením devastace orné půdy, vod a přírody vůbec). Zato ceny masa rostou, meziročně o více než 6 procent.

Není za co

Průměrné příjmy domácností poklesly, při započtení inflace dokonce o 530 korun měsíčně. Proto klesají i přírůstky vkladů obyvatelstva (dokonce i podle vlastních údajů centrální banky jsou nejnižší od roku 2005). Průzkum finančních rezerv domácností přitom ukazuje, že ubývá těch, kdo si mohou dovolit šetřit. Třetina domácností žije takříkajíc z ruky do huby, s finanční rezervou nanejvýš na měsíc. A ty může jakýkoliv výkyv příjmů – či zdražení – dostat rychle do bezvýchodné situace, protože na ně nastoupí nikým neregulovaní lichváři a exekutoři.