Vracím se ještě k údajům o míře majetkové nerovnosti v Česku, o které jsem psal v minulém příspěvku. Data jsem získal ze Světové databáze nerovnosti (World Inequality Database) na adrese WID.world. V minulém příspěvku (ZDE) jsem uvedl české rozdělení bohatství u horního jednoho procenta a dolních 50 procent. Uvedená databáze však nabízí i podíl horních 10 procent. Dal jsem si to dohromady a vznikla následující tabulka toho, kolik kdo má:

Horní jedno procento má 27 procent celkového bohatství. Tam není co přepočítávat. Víc by nás asi zajímal podíl jednoho promile (horních 10 tisíc osob) nebo desetiny promile (horních tisíc), což nemáme. Různé žebříčky mluví o horní stovce, která rozhoduje, ale nezdá se být úplná. Tady ať si někdo zabádá, bude slavný. Jděme dál.

Devět procent, které jsou pod horním jedním procentem, vlastní 31,5 procenta, to je v průměru 3,2 procenta na jeden percentil.

Čtyřicet procent, které jsou mezi horními 10 procenty a dolní polovinou společnosti, vlastní 46,1 procenta národního bohatství. Ti jsou na svém, neboť to vychází na 1,2 procenta na jeden percentil.

Dolní polovina národa to všechno platí. Zbylo na ni jen 4,6 procenta veškerého národního bohatství (tedy po odečtu odpisů a odlivu kapitálu do zahraničí). Na jeden percentil dolní poloviny společnosti tak zbylo pouhých 0,1 procenta národního bohatství. Je to skoro 300krát méně, než urvali ti nahoře. Tohle trochu narovnat by opravdu nebylo „trestání úspěšných“. Pokud úspěch nespojujeme s bohapustým rabováním.