Bylo to na ostří nože, popisoval závěr varšavského summitu OSN o změnách klimatu britský ministr pro energetiku a klimatické změny Ed Davey. Napsal to na svém twitteru po nočním jednání v sobotu ráno, kdy už měla konference dávno skončit. Den předtím ji opustily zklamané nevládní organizace, protože se nerýsovala dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, zejména oxidů uhlíku, a nijak se nepohnulo ani plnění závazku, že bohaté země pomohou těm chudým zvláštním fondem. Ale nakonec se vládní delegace dohodly, že se dohodnou. Světová dohoda o klimatu bude uzavřena roku 2015 na konferenci OSN v Paříži s takovými závazky, aby globální vzestup teplot nepřesáhl 2 stupně Celsia.

Do ještě vzdálenější budoucnosti je orientován i další závěr, že průmyslové země vytvoří zvláštní fond se 100 miliardami dolarů ročně a budou z něj poskytovat pomoc rozvojovým zemím. Cílem pomoci budou programy přizpůsobování klimatickým změnám, které nejtvrději dopadnou právě na ty nejchudší. Naštěstí se našlo řešení i pro současnost. Než se skutečně dospěje k dohodě o velkém fondu, bude pomoc průběžně čerpána ze šesti jiných fondů OSN, do kterých zesílí příspěvky nejbohatších zemí, zejména Německa.

A to nejdůležitější na závěr – průmyslové země začnou financovat projekty zalesňování v různých částech světa a zintenzivní výzkum, který podrobněji ukáže, jaký vliv má sázení stromů na klima.

Náhradní příjem

Tomuto cíli slouží řada exotických nástrojů, jako je režim REDD+ proti odlesňování. Jedná se o způsob, jak do ochrany pralesa zatáhnout jeho obyvatele tím, že dostanou náhradní příjem za tradiční zemědělství, pro které by vypalovali další a další lesní pozemky. Místo toho dostanou příležitost svůj les chránit a případně dohlížet na hospodaření s dřevem tam, kde je kácení povoleno. Mělo by to být financováno ze zvláštního fondu, který má po roce 2020 poskytovat chudým zemím na nejrůznější typy přizpůsobení až sto miliard dolarů ročně. Tyhle peníze jsou stále ve vzduchu, ale navrhované metody už potvrzují svůj smysl a efektivnost.

Proč je ochrana lesa a zalesňování tím nejdůležitějším? Je to obor, ve kterém se dá opatřit hodně hudby za málo peněz. Je to dostupná forma pomoci rozvojovým zemím, se kterou má ČR zkušenosti a může si vylepšit své postavení v rozvojovém světě. Možná je to i potenciální podnikatelský obor, protože až se zmátoří mezinárodní trh s uhlíkovými limity, může být nově vysazený les, který začne uhlík pohlcovat, zajímavou investicí. A napjaté vztahy na konferenci potvrdily, že mnoho rozvojových zemí v tom vidí svoji příležitost, protože kromě ochrany pralesa už dávno všechno patří někomu jinému.