Obrovský hořící les, který lze zřetelně vidět i z orbitu, a vyschlá přehrada u oregonského města Oakley mučeného suchem i vedrem, to jsou obrázky toho, co přináší pouhý jeden stupeň zvýšení globálních teplot na pacifickém pobřeží v Americe (viz zde). Na protějším břehu Tichého oceánu, v čínském Čeng-tou, centru výroby iPhonů, se zase protrhlo nebe a vylilo roční příděl deště za jediný den. Naměřili dokonce 200 milimetrů deště za hodinu, to máte plošně vysoko nad kotníky. Krajina je placatá, rozlévá se to dost pravidelně, ale běda, kde je trochu svah, tam vzniká nová Amazonka.

Je to náhodný jev, jaké se občas vyskytují vždycky? Dost hlasů to tvrdilo i o jihomoravském tornádu nebo o katastrofálních záplavách v Porýní. Jenže těch pohrom v různých částech světa je nějak moc současně. V severních státech USA Montaně a Wyomingu je teď tepleji než v nevadském Údolí smrti, a to už tam prožívají od června čtvrtou vlnu veder. U nás je hnusně, máme kliku, ale vybereme si to jindy.

V Oregonu letos shořelo o polovinu víc lesa než v Kalifornii, kterou jsme si ztotožňovali s peklem. Kalifornie teď hoří taky, ale peklo má větší kapacitu. Nejděsivější obrázky jsou z oblasti Bootleg v oregonském vnitrozemí, kde kouřové mraky stoupají až do 15 kilometrů, blýská se v nich a jsou schopny spustit bouři. Nebo naopak se zhroutí při ochlazení během západu slunce a pošlou tu obrovskou masu vzduchu na požár pod sebou, takže jej rozstříkne dál do všech směrů. Téměř devět desetin území 11 států amerického Západu trpí suchem. Měří se to 21. rokem, tohle je nejvíc. Dým z požárů zahalil i Chicago a New York.

Obrázky z čínského Čeng-čou, hlavního města provincie Che-nan v centrální části země, ukazují obyvatele po pás ve vodě. V Karlíně roku 2002 byla běžně voda i v patře, ale Čeng-čou je rovinaté, mají to všude, a žije tam devět milionů lidí nebo možná víc. Stejně jako v Praze tam dopadlo metro, je plné vody, lidé utíkali z utopených vagonů. Kolika se to nepovedlo, to se teprve zjišťuje, zatím je napočteno 12 obětí. Mají tam zatopené také obrovské prasečí farmy a musí zabránit šíření nákazy mezi zvířaty (viz zde). Samotný průběh potopy byl podobný tomu, co známe z Prahy nebo nyní západní Evropy, zejména z měst v Porýní. Obrovská mračna se srazila a zasekla na jednom místě a začala se vylévat řadu dní s obrovskou intenzitou.

Klimatické extrémy, jako třeba to sucho a vedra v Americe, jsou o to ničivější, že tam, kde se usadi, vydrží dlouho. Je v nich energie k ničení, ale chybí vnější energie k pohybu. To je hlavní signál, že jde o důsledek klimatických změn. Globální rozvod energie je poškozen, snížily se teplotní rozdíly mezi polárními a tropickými oblastmi, které uváděly do pohybu klimatický kolotoč tryskových proudů v horních vrstvách atmosféry. Energie ze Slunce je nyní rozváděna po Zemi velice nerovnoměrně. V Americe je přehřáto a u nás to zhaslo.